Změna překážek pro výkon funkce statutárního orgánu a další změny související s tzv. digi novelou
Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu
Statutární orgán musí být zásadně i nadále plně svéprávný, avšak od 1. 7. 2023 u něj nesmí nastat jedna z následujících překážek, které jsou jinak formulované než doposud (tj. podmínkou výkonu funkce statutárního orgánu již nebude bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona ani absence skutečnosti, která je překážkou provozování živnosti):
(i) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(ii) zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(iii) pravomocné odsouzení za vyjmenované trestné činy (především hospodářské povahy) bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu
(iv) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
V souvislosti se změnou překážek pro výkon funkce statutárního orgánu vznikne v ČR, státech EU a EHS tzv. evidence vyloučených osob, do níž budou moci soudy i notáři mj. v souvislosti s prováděním zápisů do obchodního rejstříku nahlížet. Nebude tedy třeba pořizovat výpis z rejstříku trestů pro účely zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku v žádných případech (tedy ani v případě zahraničních osob). Dle § 13 zákona o veřejných rejstřících se bude způsobilost být statutárním orgánem dokládat čestným prohlášením statutárního orgánu.
S ohledem na změnu § 13 zákona o veřejných rejstřících (s účinností od 31. 12. 2022), tj. zrušení ustanovení o tom, že podnikatelské oprávnění musí společnosti vzniknout nejpozději ke dni zápisu takového oprávnění do obchodního rejstříku, lze nově do obchodního rejstříku zapsat podnikatelské oprávnění (předmět podnikání), který je uveden v zakladatelském právním jednání společnosti, i kdyby společnost k takovému předmětu neměla oprávnění. To však nemění nic na skutečnosti, že společnost si před realizací své činnosti musí příslušné podnikatelské oprávnění obstarat (např. ohlásit volnou živnost).
Další významnější změnou je nově (s účinností od 1. 7. 2024) uvedení dne ve veřejném rejstříku, k němuž byl zápis viditelně zpřístupněn třetím osobám, nejen dne, kdy byl zápis proveden. Tato změna je důležitá zejména v souvislosti se zveřejňováním některých údajů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Blíže viz zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




