Nové podmínky pro výkon funkce členů volených orgánů obchodních korporací
Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.
Vedle základních podmínek výkonu funkce člena voleného orgánu, kterými jsou plná svéprávnost, bezúhonnost a neexistence překážek provozování živnosti dle živnostenského zákona, přibyly aktuálně nové překážky pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to s účinností od 1. července 2023 na základě novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“) a některých dalších zákonů.
Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace lze zjednodušeně shrnout takto:
- uložený zákaz výkonu činnosti související s činností obchodní korporace, v níž osoba, které byl zákaz udělen, působí jako člen voleného orgánu
- uložený zákaz výkonu činnosti, která souvisí s podnikáním, a to v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, jejíhož orgánu se osoba má stát členem,
- pravomocné odsouzení za zákonem vymezené trestné činy,
- rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby, která se má stát členem voleného orgánu.
Osoby, které k 1. červenci 2023 působily ve volených orgánů korporací, ale přitom nesplňují podmínky výkonu funkce dle novelizovaného znění ZOK, musí o této skutečnosti vyrozumět svoji obchodní korporaci. V každém případě však jejich funkce zanikne dnem 1. října 2023 tj. tří měsíce od účinnosti této části novely.
Důsledkem nesplnění podmínek pro výkon funkce je, že na osobu ustavenou do funkce člena voleného orgánu se hledí, jako by se členem nestala. Platnost právních jednání učiněných takovou osobou to však neovlivní – z důvodu ochrany dobré víry třetích osob budou společnost zavazovat.
Novela zavádí tzv. evidenci vyloučených osob, tedy evidenci osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Jedná se o informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují osoby:
- které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 ZOK,
- kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce,
- které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo
- na jejichž majetek byl prohlášen konkurs.
Evidence vyloučených osob je neveřejná, Ministerstvo spravedlnosti však žadateli na jeho žádost vydá výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele, popř. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



