Články s tagem: novela

Rok 2024 by se v pracovněprávním kontextu dal označit jako „rok novel“. Změn, které v tomto roce v rámci pracovněprávní oblasti vešly v účinnost, byly přijaty, nebo jejichž návrhy se nyní v rámci legislativního procesu projednávají, je nespočet.

Dne 19. července 2024 vstoupila v účinnost významná novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „Zákon o přeměnách“). Novela reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady[1] (dále jen „Směrnice“) a přináší další změny nad rámec této Směrnice.

Senát schválil novelu zákona o soudech a soudcích, která výrazně omezuje působení přísedících v soudních řízeních. Novelu má aktuálně na stole prezident.

Neuběhlo sotva ani pár měsíců od účinnosti poslední části významné novely zákoníku práce a vláda přišla s dalšími návrhy zasahujícími do pracovněprávní sféry. Připravili jsme si proto pro Vás článek, ve kterém se zaměříme na nedávno schválenou transpoziční novelu zákoníku práce, k jejíž účinnosti dochází v její většině k 1. 8. 2024. Některá ustanovení týkající se samorozvrhování směn zaměstnancem pak nabydou účinnosti k 1. 1. 2025.

V obou zemích jsou v průběhu roku 2024 plánovány změny zákona o státním občanství. V České republice by měli emigranti ze změn těžit, ale bohužel mnozí z nich nebudou, neboť největší překážkou pro žadatele zůstává přebujelá česká byrokracie. Nutnost pít pivo stále není podmínkou pro vydání českého pasu.

Dne 11. května 2024 schválil Senát kontroverzní novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „Novela“). Tato Novela, která je v současné chvíli postoupena prezidentovi k podpisu, transponuje do českého právního řádu úpravu obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019, která měla být implementována do 17. července 2021 (dále jen „Směrnice“).

Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) byla až do letošního roku oblíbenou formou zaměstnání pro příležitostné přivýdělky nebo práce na nízký úvazek, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhodou pro zaměstnance byla možnost zdanit příjmy z DPP až do výše 10 000 Kč měsíčně srážkovou daní a výjimka z povinnosti z těchto příjmů odvádět zákonná pojištění. Pro zaměstnavatele DPP přinášely výrazně menší administrativní zátěž než zaměstnanci v klasických pracovních poměrech. DPP zároveň poskytovaly velkou flexibilitu – umožňovaly mít zaměstnance „na zavolanou“, kteří pracovali pouze tehdy, když bylo potřeba.

S cílem řešit rostoucí náklady na zdravotní péči i další aktuální potřeby v oblasti veřejné zdravotní péče představilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 12. dubna 2024 návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.

Dne 29. května 2024 schválil Senát Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZISIF“), a další související zákony. Přestože největší pozornost upoutala přísnější úprava notoricky známých alternativních fondů fungujících podle § 15 ZISIF, zajímavých novinek přináší novela mnohem více.

K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.

Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.

Pořizování nového územního plánu nebo jeho změny je dlouhodobý a často velmi komplikovaný proces. Do něj nyní přichází nový stavební zákon.

Minulý rok v říjnu nastala účinnost velké, tzv. transpoziční, novely zákoníku práce. Ta mj. přinesla zásadní změny do právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z nichž se tak nečekaně stalo velké právní i provozní téma. Troufám si říci, téma dohod, jejich právního nastavení a fungování práce dohodářů, do té doby právníky, ani zaměstnavatele příliš nezajímalo, a to přesto, že práce dohodářů byla a je častá.

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Koncem minulého roku došlo v pracovněprávní oblasti ke schválení několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce.

Používáte nebo poskytujete služby v oblasti cloudových technologií? Měli byste zbystřit, jelikož rok 2024 přináší řadu legislativních změn. Evropská certifikace je za dveřmi, orgány veřejné správy čeká ukončení spolupráce s neověřenými provozovateli cloudových služeb a také soukromí poskytovatelé narazí na novinky nejen ve smluvní dokumentaci. Pojďme si nové povinnosti představit detailněji.

Zásadní proměnu stavební legislativy přináší v letošním roce nový stavební zákon. Pro veškerou výstavbu vstoupí v účinnost 1. července 2024. Největší, tzv. vyhrazené stavby, již od 1. ledna 2024 povoluje nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Již 1. října minulého roku nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla mnoho významných změn v pravidlech pracovněprávních vztahů.

Nový stavební zákon, novela liniového zákona, novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a kombinace s takzvanou novelou Lex OZE 1 vytvářejí pro povolování a umisťování větrných a solárních elektráren už od 1. ledna 2024 mix nových podmínek, které by měly realizaci projektů usnadnit a které shrnují v tomto článku Frank Bold Advokáti. Řada projektů nebude například nově potřebovat EIA.

Novela zákoníku práce, kterou jsme Vám představili ve dvoudílném stručném přehledu všech novelizovaných oblastí (jako je úprava práce na dálku, povinné informování zaměstnanců, nová práva pečujících zaměstnanců a další), přináší mnoho významných změn dotýkajících se fungování pracovněprávních vztahů.

Novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále jen „ZOHS“), vstoupila v účinnost v druhé polovině loňského roku. Novela přinesla mimo jiné zpřesnění požadavků na fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a celkové posílení jeho pozice.

V posledním čtvrtletí loňského roku jsme se konečně dočkali novely zákoníku práce, která k 1. 10. 2023 zavedla řadu významných změn v oblasti pracovněprávních vztahů. Nejen vzhledem k množství, ale zejména k důležitosti těchto změn jsme se rozhodli pro Vás připravit osmidílný cyklus článků, ve kterých se postupně zaměříme na jednotlivé dílčí oblasti do detailu.

Nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), který nabyl účinnosti 1. srpna minulého roku, by měl zlepšit postavení oznamovatelů nekalého jednání a ochránit je tak před případnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu.

V Poslanecké sněmovně ČR je v současnosti projednáván vládní návrh zákona, kterým má dojít k další změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů („Zákon o léčivech“).