Dovolená u DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ. Pro vznik nároku na dovolenou musí být současně splněny dvě podmínky, a to:
- nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů (tj. 28 po sobě jdoucích kalendářních dní). V případě této podmínky není podstatné, jestli zaměstnanec skutečně pracoval, ale že dohoda byla uzavřena a nebyla ukončena.
- zaměstnanec musí odpracovat minimálně 80 hodin během kalendářního roku, kdy týdenní pracovní doba byla stanovena fikcí na 20 hodin týdně.
Při splnění těchto podmínek vzniká zaměstnanci přibližně 1,5 hodiny nárok na dovolenou za každých 20 hodin odpracované doby.
Nárok na dovolenou se počítá podle vzorce: počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).
Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně. Pokud má zaměstnanec uzavřeno více dohod, pak se nárok na dovolenou vypočítává z každé dohody samostatně.
V případě, že zaměstnanci skončí pracovní poměr a nevyčerpá dovolenou, na kterou mu vznikl nárok po dobu trvání dohody, musí mu být dovolená proplacená.
Cílem změny je zaměstnance více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům.
Zdroj: Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
