Dovolená u DPP a DPČ od 1. 1. 2024
Novelou zákoníku práce vzniká s účinností od 1. 1. 2024 nově nárok na dovolenou zaměstnancům, kteří mají sjednanou dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a to za stejných podmínek, jako zaměstnancům v pracovním poměru.
Tato změna se týká nově uzavřených i všech stávajících smluv na DPP a DPČ. Pro vznik nároku na dovolenou musí být současně splněny dvě podmínky, a to:
- nepřetržité trvání dohody po dobu čtyř týdnů (tj. 28 po sobě jdoucích kalendářních dní). V případě této podmínky není podstatné, jestli zaměstnanec skutečně pracoval, ale že dohoda byla uzavřena a nebyla ukončena.
- zaměstnanec musí odpracovat minimálně 80 hodin během kalendářního roku, kdy týdenní pracovní doba byla stanovena fikcí na 20 hodin týdně.
Při splnění těchto podmínek vzniká zaměstnanci přibližně 1,5 hodiny nárok na dovolenou za každých 20 hodin odpracované doby.
Nárok na dovolenou se počítá podle vzorce: počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru).
Zda vznikne či nevznikne nárok na dovolenou (za splnění obou výše uvedených podmínek), se posuzuje za každý kalendářní rok samostatně a za každý pracovní poměr samostatně. Pokud má zaměstnanec uzavřeno více dohod, pak se nárok na dovolenou vypočítává z každé dohody samostatně.
V případě, že zaměstnanci skončí pracovní poměr a nevyčerpá dovolenou, na kterou mu vznikl nárok po dobu trvání dohody, musí mu být dovolená proplacená.
Cílem změny je zaměstnance více chránit a přiblížit jejich dohody klasickým pracovním poměrům.
Zdroj: Zákoník práce č. 262/2006 Sb.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
