Změny v zákoníku práce: Co už se ví a co se blíží s flexibilní novelou?
Je to už více než rok, co nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla velkou vlnu změn v oblasti pracovního práva. Zaměstnavatelé neměli příliš času na přípravu, většina novinek totiž nabyla účinnosti pouhých pár hodin po formálním ukončení legislativního procesu a naše zkušenost ukazuje, že řada organizací novinky do své dokumentace dosud nezpracovala. Zároveň je na obzoru už další vlna novinek, které budou účinné od 1. ledna 2025, a řada dalších bude spojena s tzv. flexibilní novelou.
Valorizace minimální mzdy a zrušení zaručené mzdy
Mění se stanovení minimální mzdy. Dosud její výši stanovovala vláda v nepravidelných intervalech, novela nyní konkretizuje způsob, jakým bude minimální mzda určována a přináší jednotný mechanismus výpočtu. Minimální mzdu bude pravidelně každý rok vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a bude se počítat jako předpokládaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda pro následující kalendářní rok, která se bude násobit vládou stanovenými koeficienty. V souvislosti s touto změnou očekává vláda v následujících letech rekordní růst minimální mzdy.
Zaručená mzda se zcela ruší a zaměstnavatelé tak budou při sjednávání pracovních podmínek hlídat pouze výši minimální mzdy. Nová úprava bude platit pro zaměstnance v platové sféře, pro kterou se zavádí tzv. zaručený plat, jehož výpočet bude vycházet z výše minimální mzdy a koeficientů podle čtyř stupňů náročnosti práce.
Podpora kolektivního vyjednávání
Novela plní požadavky evropské legislativy a přináší změny podporující kolektivní vyjednávání, například v oblasti mezd. Další úpravy se týkají kolektivních smluv vyššího stupně a zaměstnavatelů, u kterých působí více odborových organizací.
Samorozvrhování pracovní doby a zrušení rozvrhu dovolené
Nově se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout, že si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám, dosud byla tato možnost v teorii i v praxi sporná.
Jiná změna se dotkne dovolených. Novela totiž ruší povinnost zaměstnavatele vypracovávat písemný rozvrh jejího čerpání.
Dohodáři: odměna za práci v noci nebo o víkendu
Zaměstnanci v režimu DPP/DPČ si budou nově moci se zaměstnavatelem sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k práci v noci, k práci v sobotu a v neděli a práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Změny týkající se konkrétních skupin zaměstnanců
Novela přináší změny například pro zdravotníky, horníky nebo pro platovou sféru (v otázce příplatků).
Co přinese flexibilní novela?
Takzvaná flexibilní novela zákoníku práce byla již projednána vládou na konci srpna, v jaké ho nakonec dostane ke schválení sněmovna zatím není jasné. Cíl novely je nicméně zřejmý – zvýšení flexibility pracovního trhu. Zatímco z tzv. transpoziční novely těží zejména zaměstnanci, flexibilní novela má více pomoci zaměstnavatelům.
Prodloužení zkušební doby
Nově by mělo být možné sjednat zkušební dobu až na 4 měsíce, u vedoucích zaměstnanců až na 8 měsíců. V průběhu zkušební doby lze ujednat i její prodloužení (do uvedených maximálních dob trvání).
Zkrácení a průběh výpovědní doby
Novela by měla přinést zkrácení výpovědní doby na 1 měsíc, a to zejména v případech významných pochybení zaměstnanců. Navrhuje se také sloučení některých výpovědních důvodů.
Zásadní praktická změna nás čeká v podávání výpovědi. Nově se bude výpovědní doba počítat ode dne doručení výpovědi, v praxi tak dojde ke zkrácení celého výpovědního procesu. Dosud začínala výpovědní doba prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, zaměstnavatel a zaměstnanec tak spolu museli v některých případech „nuceně“ strávit až o měsíc více, pokud byla výpověď doručena počátkem kalendářního měsíce.
Rodičovská dovolená a práce u stávajícího zaměstnavatele
Novela umožní zaměstnanci souběh rodičovské dovolené a práce prostřednictvím DPP/DPČ u stejného zaměstnavatele v případě výkonu práce stejného druhu. Do praxe se tedy zavádí úprava legalizující nastavení, kterého zaměstnanci a zaměstnavatelé dosud často dosahovali obcházením zákona.
Rodiče čeká ještě jedna příjemná změna. Pokud se zaměstnanec vrátí po mateřské nebo rodičovské dovolené do práce do 2 let věku dítěte, zákon mu bude garantovat stejnou pracovní pozici.
Výplata mzdy v cizí měně
Bude možné sjednat výplatu v cizí měně, a to za předpokladu, že se bude jednat o měnu, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje převodní kurz. Možnost výplaty v cizí měně se bude týkat zaměstnanců, u kterých existuje mezinárodní prvek.
Práce nezletilých od 14 let
Návrh novely umožňuje nezletilým vykonávat lehké práce již od 14 let. Míří tak zejména na možnost letních brigád a občasných přivýdělků žáků a studentů.
Další změny
Novela přináší celou řadu dalších změn, například:
- prodloužení lhůty pro výpověď z kázeňských důvodů,
- změny v otázkách dovolené v případě neoprávněného ukončení pracovního poměru,
- změny v oblasti pracovní doby – v případě mimořádných událostí bude možné zkrátit nepřetržitý denní odpočinek až na minimum 6 hodin,
- rozvolnění podmínek pro doručování mzdového a platového výměru (nově to bude možné se souhlasem zaměstnance i interním elektronickým systémem zaměstnavatele, včetně firemního emailu)
- a v neposlední řadě možnost neomezeného opakování pracovních poměrů na dobu určitou pro zaměstnance, kteří zastupují zaměstnance na mateřské/rodičovské dovolené.
O čem se mluví?
Nad rámec uvedených změn, o kterých již mluvíme v konkrétní podobě, se dále diskutuje řada dalších novinek, u kterých se cesta k uzákonění komplikuje nebo nemají podporu vládní koalice.
V druhé polovině roku 2024 se bude šířeji řešit otázka evidence dohod o provedení práce (DPP) a otázka odvodů z těchto dohod. Jejich kumulování totiž někteří využívají k nahrazování pracovního poměru, což je spojeno s negativními sociální dopady.
Dalším opakovaně diskutovaným bodem je výpověď bez udání důvodu, která nakonec není součástí již připravených novel. Očekává se ale, že bude předmětem poslaneckých návrhů a na toto téma se ještě povede širší diskuse.
Pokud chcete mít vždy online k dispozici aktualizované veškeré pracovněprávní dokumenty, které potřebujete, vyzkoušejte novou platformu pracovnipravo.online pro digitalizaci a automatizaci HR agendy včetně elektronického podepisování dokumentů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



