Změna definice nelegální práce

Jelikož jsme Vám tyto změny zatím jen stručně představili v našem přehledovém článku zde, připravili jsme si pro Vás rovněž třídílnou sérii článků, ve kterých jsme se zaměřili na ty nejdůležitější oblasti, které Novela upravuje. V prvním díle zde jste se tak mohli dočíst o změnách v oblasti agenturního zaměstnávání, zejména pak o zpřísnění podmínek, k jejichž plnění jsou nově agentury práce povinny.

V tomto, v pořadí již druhém článku se budeme zabývat beze sporu tou nejkontroverznější úpravou, a to změnou definice nelegální práce, tedy zastřeného pracovního poměru v praxi označovaného za tzv. švarcsystém. Ačkoli byla změna definice původně v rámci meziresortního řízení z vládního návrhu vypuštěna, i přes vlnu kritiky odborné veřejnosti se prostřednictvím pozměňovacího návrhu do schváleného znění Novely opět vrátila.

Nelegální práce dříve

Dosavadní kritéria pro posuzování nelegální práce zcela kopírovala parametry závislé práce, jak je stanovuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZP“), a relevantní judikatura.

Dle původní definice upravené v ustanovení § 5 písm. e) bod 1. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZoZ“), se tak nelegální prací mj. rozuměla závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, a to ve smyslu ust. § 2 a § 3 ZP.

Ustanovení § 2 odst. 1 ZP stanoví, že závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dle odst. 2 tamtéž závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Dle § 3 ZP může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy, kterým se rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dalším důležitým znakem pro posuzování nelegální práce nad rámec zákonné definice byl judikaturou[3] dovozený a kontinuálně v soudní rozhodovací praxi potvrzovaný znak soustavnosti. To se však účinností Novely změnilo, a tento znak pro posouzení nelegální práce již nadále není relevantní.

Nelegální práce nyní

Novela definici nelegální práce změnila tak, že ve stávajícím znění (i) explicitně odkazuje na znaky závislé práce dle § 2 odst. 1 ZP, (ii) provedla gramatickou změnu, v důsledku které nelegální práce již nadále není „vykonávána“, ale „konána“, a (iii) doplnila na závěr větu: „Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.“

Znak soustavnosti byl tak v důsledku výše uvedených změn z definice zcela vypuštěn. Účelem je především usnadnit dokazování výkonu nelegální práce, což bylo v praxi doposud velmi často problematické.

Při kontrole mohl daný zaměstnavatel orgánu inspekce práce velmi jednoduše tvrdit, že daná osoba fakticky vykonávající pro kontrolovaného zaměstnavatele závislou práci mimo pracovní poměr (tedy ve skutečnosti OSVČ), pro něj pracuje pouze v době předmětné fyzické kontroly. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé navíc tyto osoby většinou nijak neevidují, bývalo velmi obtížné získat jiné důkazy nasvědčující tomu, že výkon práce byl skutečně dlouhodobějšího rázu. V důsledku toho se tak stal tzv. švarcsystém téměř neprokazatelným.

Jak na to v praxi?

Vyloučení znaku soustavnosti představuje zásadní změnu, a proto by zaměstnavatelé měli být více opatrní. Především by měli dbát na řádné nastavení, ať už dosavadních, tak nově vznikajících pracovněprávních vztahů, které nebudou vzbuzovat jakékoli podezření, že se by se mohlo jednat o výkon nelegální práce.

K větší důslednosti by měli být zaměstnavatelé motivováni zejména tím, že případné dopuštění se takového přestupku může pro ně představovat zásadní zásah do jejich podnikání, který však může být daleko větší, než tomu bylo doposud. Novela totiž zavádí zpřísnění i v oblasti sankcí, přičemž za spáchání přestupku spočívajícího ve výkonu nelegální práce nově hrozí i zákaz činnosti, a to až na dva roky.

Nastavení pracovněprávních vztahů by proto měli zaměstnavatelé svěřit, či alespoň zkonzultovat, se zkušenými odborníky z řad právníků, kteří jim pomohou s přípravou jejich pracovněprávní dokumentace tak, aby budoucí kontroly inspekce práce byly čistě formalitou, nikoli závažnou hrozbou.

Závěr

Již nyní je tak zřejmé, že Ministerstvem práce a sociálních věcí dlouho připravovaná, a odbornou veřejností ne zcela pozitivně vnímaná, změna definice nelegální práce přinese v praxi zásadní změny.

Dosavadní požadavek soustavnosti (respektive délka výkonu práce) dle Novely již není nadále relevantním znakem, kterým se tak orgány inspekce práce již nebudou muset zabývat, což se promítne zejména ve výsledcích prováděných kontrol.

Jelikož od účinnosti Novely uběhlo teprve několik týdnů, ukáže až časem samotná praxe, zda Novela splnila svůj záměr, tj. zda dokázala snížit výskyt nelegálních prací, nebo alespoň ulehčila práci orgánům inspekce práce při jejich prokazování.

V případě dotazů v oblasti nelegální práce, či potřeby pomoci s nastavením pracovněprávních vztahů, se na nás neváhejte obrátit.