Články s tagem: nemovitosti

Je Vaše stavba či stavba, kterou chcete koupit na cizím pozemku. Jaká rizika toho mohou pro vlastníky staveb, případně zájemce o jejich koupi plynout?

Je přípustná jednostranná změna místa plnění – bankovního účtu? Za jakých podmínek lze aplikovat náhradní plnění složením do soudní úschovy?

V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

Je to tak třikrát do roka, co se na advokátní kancelář obrací novomanželé s dotazem na ochranu svých budoucích investic. Většinou přichází s tím, že mají již vše ošetřené, nově budovanou nemovitost budou mít ve výlučném vlastnictví, protože mají podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí „jen na sebe“. Právníci developera údajně připraví kupní smlouvu „jen na ně“, takže tímto je to vyřešeno. A zhruba stejný počet klientů se obrátí na kancelář v době rozvodu s tím, že jim budoucí exmanžel/ka tvrdí, že jejich výlučný byt/dům „koupený“ před manželstvím (rozuměj podepsaná smlouva o smlouvě budoucí) je ve společném jmění manželů.

Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

V prosinci se úřady a stavebníci dočkali novely nového stavebního zákona, která by měla pomoci s problémy s digitálními informačními systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování nebo Informační systém stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto dnech tzv. bypass uvádí do praxe[1]. Novela sice řeší mnohé nešvary digitalizace, kterou zavedl nový stavební zákon, nicméně sama vyvolává další otázky.

Přestože rok 2025 je sotva v polovině prvního čtvrtletí, obce, které dosud nestihly vyřešit nastavení daní z nemovitostí pro rok 2026, by si měly pospíšit. Zvlášť, pokud chtějí zvyšovat místní koeficient daně pro konkrétní nemovitosti, například pro průmyslovou zástavbu, která zatěžuje okolí hlukem či hustou dopravou.

Investování peněžních prostředků společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) vyvolává v praxi stále řadu nejasností. Právní úprava SVJ v občanském zákoníku sice vymezuje jeho účel a mantinely jeho činnosti, avšak investování prostředků ve vlastnictví SVJ zůstává i vzhledem k absenci relevantní judikatury stále nevyjasněné.

Velký senát Nejvyššího soudu České republiky vydal dne 10. 4. 2024 pod č. j. 31 Cdo 225/2024-543 usnesení, v němž se zabýval problematikou notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti jako exekučního titulu k vyklizení nemovitosti (dále jen „Usnesení“). Velký senát Nejvyššího soudu České republiky se ve svém odůvodnění odchýlil od předchozího rozhodnutí a potvrdil, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti je exekučním titulem pro vyklizení nemovitosti.

Digitalizace stavebního řízení spuštěná od 1. července 2024 se jedním slovem nepovedla a byla zrušena. Co se bude dít v přechodném období vývoje nových systémů a jaký to bude mít dopad na české stavebnictví?

Nejvyšší soud řešil vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku v případě převodu spoluvlastnického podílu s ohledem na novelu občanského zákoníku.

S příchodem nového roku mohou podnikatelé očekávat v oblasti DPH rozsáhlé změny. Změny zákona o DPH budou nabíhat postupně. Největší balík změn bude účinný již od 1. ledna 2025.

Smyslem institutu tzv. nezbytné cesty je, za zákonem stanovených podmínek, zajistit potřebné napojení nemovitých věcí na veřejnou cestu. Jak je tomu v případě jednotek (bytů a nebytových prostor)?

Řada případů z posledních let dokládá, že přijetí pravidel pro spolupráci měst s developery, kteří do měst přicházejí s novými stavebními záměry, pomáhá samosprávám efektivně řešit jejich udržitelný rozvoj. Developeři často vítají nastavení jasných a transparentních podmínek pro všechny, samosprávy zase díky zásadám získávají část prostředků na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, včetně občanské vybavenosti, jako jsou třeba školy, parky a další. Případ Kutné Hory a developerské společnosti MARLO však ilustruje, co se stane, když se pravidla přijmou bez kvalitní přípravy celého procesu na straně města.

Nový stavební zákon přinesl povinnost používat digitální informační systémy při územním plánování a povolování staveb. Tyto systémy však stále vykazují řadu chyb, které komplikují procesy a mohou způsobit škody stavebníkům, obcím i dalším osobám.

Současní či budoucí podnikatelé v oblasti realit musí při založení realitní kanceláře či započetí podnikání jakožto realitní zprostředkovatelé splnit celou řadu povinností.

V polovině roku 2025 by měla vejít v účinnost novela občanského soudního řádu, která po dlouhé době přinese pozitivní změnu pro pronajímatele bytů. Návrh novely obsahuje nový institut rozkazu k vyklizení, který bude možné využít v civilním řízení místo žaloby na vyklizení bytu.

V poslední době se na nás poměrně často obrací klienti ve věci nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a faktickým stavem, na který pracovníci katastru přišli v rámci prováděné revize katastrálního operátu. Ostře znějící „výzva k odstranění nesouladu“ může vyvolat obavy a zmatek i u odolnějších povah, tyto pocity však (většinou) nejsou na místě. Formou tohoto článku jsem se proto rozhodl přiblížit proces revize a odstranění nesouladu pro osoby, které se ocitnou v pozici adresáta oné výzvy.

Nově už by situace s problémovými nájemníky nemusela být problém, a to díky rozkazu k vyklizení.

Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy Smluvních podmínek FIDIC? Jakým způsobem upravují ocenění Stavby a který druh by byl proto pro Váš projekt nejvhodnější? To vše Vám bude v tomto článku představeno a vysvětleno na praktickém příkladu.

Dar lze odvolat ze dvou zákonných důvodů, a to pro nouzi dárce nebo pro nevděk obdarovaného, přičemž předložený článek pojednává o variantě druhé. Co když obdarovaný mezitím dar zcizil, spotřeboval, zničil apod., co má být potom vráceno?

Nájem nemovité věci je sice obligačním institutem, avšak má některé výrazně věcněprávní prvky, které se projevují např. ve chvíli, kdy dochází ke změně vlastníka předmětu nájmu.

Tento článek má za účel uvést právní souvislosti darování nemovitosti ve světle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jakožto generální úpravě darovací smlouvy. Dále se bude zabývat přesahem do práva správního, konkrétně v souvislosti s katastrem nemovitostí a zákonem o daních z příjmů.