Vznikla vám škoda kvůli nefunkční digitalizaci? Co můžete nárokovat na státu
Nový stavební zákon přinesl povinnost používat digitální informační systémy při územním plánování a povolování staveb. Tyto systémy však stále vykazují řadu chyb, které komplikují procesy a mohou způsobit škody stavebníkům, obcím i dalším osobám.
Frank Bold Advokáti se zaměřili na odpovědnost státu za tyto nefunkčnosti a na otázku, jaké jsou možnosti náhrady, pokud jejich vlivem vznikla prokazatelná škoda.
(Ne)funkčnost digitalizace a odpovědnost státu
Podle nového stavebního zákona (NSZ) jsou stavební úřady a dotčené orgány povinny používat digitální informační systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování, Portál stavebníka, Informační systém stavebního řízení a Evidence elektronických dokumentací.
Tyto systémy však od svého spuštění čelí mnoha problémům, včetně nefunkčnosti přijímání žádostí, ztráty spisů nebo potíží s ověřením totožnosti účastníků řízení a jejich zástupců. Tyto chyby nejenže komplikují, ale v některých případech zcela znemožňují pořizování územně plánovací dokumentace a vedení povolovacích řízení v souladu se zákonem.
Pokud vzniknou stavebníkům nebo jiným účastníkům řízení škody v důsledku těchto chyb, zejména v důsledku souvisejících průtahů v řízeních (nevydání rozhodnutí v zákonných lhůtách), mohou uplatnit nárok na náhradu škody vůči státu podle zákona č. 82/1998 Sb. Tento zákon stanoví, že stát odpovídá za nesprávný úřední postup, což zahrnuje i průtahy a nečinnost úřadů v řízeních.
Jaké nároky můžete vůči státu uplatnit?
Stavebníci mohou žádat o náhradu jak majetkové škody, tak nemajetkové újmy.
Majetková škoda vzniká, pokud například stavební úřad nedokáže včas vyřídit žádost o stavební povolení, což může mít za následek finanční ztráty, jako je nemožnost čerpat dotace nebo uplatnění smluvní pokuty. U stavebních podnikatelů, případně i projektantů či architektů by pak majetková škoda mohla spočívat i v ušlém (sníženém) zisku, pokud nefunkčnost digitálních systémů vedla k neuskutečněným zakázkám.
Nemajetkovou újmu lze uplatnit za nepřiměřenou délku řízení, avšak soudy obvykle přiznávají jen nízké tisíce korun za měsíce i roky průtahů.
Nároky na náhradu škody se uplatňují u Ministerstva pro místní rozvoj (přičemž neúspěšné uplatnění nároku u ministerstva je podmínkou pro jeho následné uplatnění u soudu). Je důležité, aby stavebníci (nebo jiné poškozené osoby) prokázali příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a chybami v digitálních systémech.
Jednání se státem, resp. jeho organizační složkou, o náhradě škody, má neformální povahu, neprobíhá ve správním řízení či v rámci jiného správního řízení upraveného zvláštními zákony. Následná žaloba je projednávána v klasickém civilním soudním řízení.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



