K některým důsledkům újmy na zdraví při pracovním úrazu

Adresát právního pravidla o jeho existenci vůbec neví, neboť je zpravidla nucen většinu své inciativy a pozornosti věnovat snaze uspět v určité sociálně-ekonomické činnosti (například v podnikání) a nezbývá mu tak dostatečná kapacita a prostředky.

Nebo o pravidle ví, s ohledem na mnohost povinností a udržitelnost své činnosti však musí vážit mezi riziky plynoucími z jeho nedodržení a náklady na jeho provedení. Nikoli výjimečně je výsledkem takového vážení závěr, že se do dodržování pravidla investovat nevyplatí. Úskalím úvahy o rizicích a přínosech, které je opětovně projevem složitosti právního řádu, je (ne)schopnost dohlédnout všech možných důsledků, které mohou z nedodržení pravidla vyplynout.

Jednou z oblastí, v níž se všechny naznačené momenty potkávají, je právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ta je rozprostřena do řady právních předpisů, vyznačuje se technickými pravidly a vysokou mírou detailu. Její řádné dodržování si tudíž zpravidla žádá služby odborně způsobilé osoby a její vyčerpávající naplňování nemalé úsilí a prostředky.

Nikoli výjimečně tak bývají pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména v méně rizikových provozech, na základě shora naznačené úvahy o nákladech a přínosech, respektována jen naoko nebo vůbec ne. To však může mít v konečném důsledku pro majetkovou sféru zaměstnavatele poměrně negativní efekt.

Důvod leží ve zmíněné neschopnosti dohlédnout všech možných negativních důsledků, pokud by došlo k poškození zdraví nebo ke smrti v důsledku pracovního úrazu (§ 271k zákoníku práce).

Je obecně známo, že zákonná úprava pro tyto případy předpokládá širokou škálu náhrad (náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhrada věcné škody, jednorázové odškodnění pozůstalých atd.). Stejně tak většina zaměstnavatelů reflektuje, že jsou pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání dle dne svého vzniku povinně pojištěni u jedné ze dvou pojišťoven. V návaznosti na to staví ve svých úvahách o (ne)provedení bezpečnostních opatření na předpokladu, že náhradu bude místo nich poskytovat pojišťovna.

To je však značně zužující pohled, který může vést k nemilému překvapení.

Předně, došlo-li k pracovnímu úrazu a poškození zdraví v důsledku zvlášť závažného porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ze strany zaměstnavatele nebo jeho zaměstnance, svědčí pojišťovně vůči zaměstnavateli právo na náhradu až do výše poskytnutého plnění. V kontextu rozhodnutí Ústavního soudu z nedávné doby (sp. zn. II. ÚS 2925/20) přitom nelze v případech náhrad podle zákoníku práce majících ekvivalent v občanském zákoníku spoléhat na zákoníkem práce stanovené limity.

Vedle toho obdobný mechanismus regresní náhrady (podložený rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, nejčastěji inspekce práce, o porušení právních předpisů jako příčině vzniku újmy) zná také zákon o nemocenském pojištění (§ 126), stejně jako zákon o veřejném zdravotním pojištění (§ 55). Jinak řečeno, příslušná zdravotní pojišťovna může uplatnit vůči zaměstnavateli nárok na náhradu nákladů vynaložených z prostředků veřejného zdravotního pojištění na léčení poškozeného zaměstnance. Stejně tak správa sociálního zabezpečení může uplatnit nárok na náhradu prostředků poskytnutých poškozenému ze systému nemocenského pojištění.

Stranou samozřejmě nelze nechat ani případnou přestupkovou a trestněprávní odpovědnost, včetně odpovědnosti právnických osob.

V důsledku porušení předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci může dojít újmy i osoba odlišná od zaměstnance (kolemjdoucí, klient nebo zákazník), stejně jako zaměstnanec mimo rámec pracovněprávního vztahu. V takovém případě se poskytuje náhrada podle přepisů práva občanského. Pro tyto případy, až na některé výjimky, povinné pojištění předepsáno není. Náhrada tak půjde (nebude-li komerčně pojištěna) čistě z majetku osoby povinné k zajištění bezpečnostního opatření, které nebylo provedeno.

Závažné poškození zdraví jediného člověka tak může vedle toho, že je neštěstím samo o sobě, znamenat i náklady v řádech desítek milionů korun. Doporučit tak lze obezřetnost a rozvahu.

Nejlepší prevencí odpovědnostních důsledků je schopnost prokázat svou nevinu, resp. prostřednictvím dokumentace prokázat řádné plnění všech předepsaných povinností. Pravidla o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou obsažena v široké škále právních i jiných předpisů. Předejití odpovědnostních důsledků předpokládá schopnost jejich prokázání.