Články s tagem: katastr nemovitostí

Právo stavby se v Česku stále častěji uplatňuje jako praktický nástroj pro výstavbu na pozemcích, které jejich vlastníci nechtějí nebo nemohou prodat – typicky obce, stát, církve či institucionální vlastníci. Zkušenosti z praxe ukazují, jak důležité je v takových případech správné smluvní nastavení, vymezení účelu pro katastr a zajištění bankovně financovatelných podmínek.

Návrh na vklad do katastru je klíčovým procesem při evidování vlastnických práv či jiných práv k nemovitostem.

Praha 9. října (ČTK) - Přístup k informacím v katastru nemovitostí by se mohl zpřísnit. Český úřad zeměměřický a katastrální předložil do připomínkového řízení návrh zákona, podle něhož by se údaje o osobách a nemovitostech vydávaly na žádost.

Zastupitelstvo Středočeského kraje předložilo nedávno Poslanecké sněmovně návrh zákona (novela stavebního zákona), který navrhuje, aby za změnu pozemku na stavební jeho vlastník hradil poplatek.

Praha 11. ledna (ČTK) - Za změnu pozemku na stavební by jeho vlastník měl zaplatit poplatek. Jeho výši by stanovovala obec vyhláškou. Předpokládá to novela stavebního zákona, kterou navrhlo zastupitelstvo Středočeského kraje a začátkem roku ji předložilo ve Sněmovně.

V poslední době se na nás poměrně často obrací klienti ve věci nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a faktickým stavem, na který pracovníci katastru přišli v rámci prováděné revize katastrálního operátu. Ostře znějící „výzva k odstranění nesouladu“ může vyvolat obavy a zmatek i u odolnějších povah, tyto pocity však (většinou) nejsou na místě. Formou tohoto článku jsem se proto rozhodl přiblížit proces revize a odstranění nesouladu pro osoby, které se ocitnou v pozici adresáta oné výzvy.

Tento článek má za účel uvést právní souvislosti darování nemovitosti ve světle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jakožto generální úpravě darovací smlouvy. Dále se bude zabývat přesahem do práva správního, konkrétně v souvislosti s katastrem nemovitostí a zákonem o daních z příjmů.

Výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením je jedním z méně známých institutů občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“). Tento právní nástroj prolamuje tzv. superficiální zásadu, která stanoví, že stavby a vše, co je pevně spojeno s pozemkem, jako například objekty zapuštěné do země nebo připevněné na zdech, je považováno za součást pozemku.

Najdete-li tak v seznamu nemovitostí právě tu, která by měla být Vaše, na nic nečekejte a o svůj majetek se přihlaste včas.

V současné době do společenského povědomí stále více proniká informace, že pokud u nemovitostí v katastru nemovitostí není jednoznačně identifikován vlastník, může faktický, avšak nezapsaný vlastník o tyto své majetky přijít, respektive jeho nemovitosti přejdou do vlastnictví státu. V tomto článku se budeme věnovat historickým souvislostem, které vedly k této situaci, a poukážeme na současnou právní úpravu a možnosti, jak tuto situaci vyřešit.

Přeměnou obchodních společností[1] může dojít ke změně vlastnických práv k nemovitostem. Ty však mohou být zatíženy zástavním právem a souvisejícím zákazem zcizení a zatížení[2]. Je v takovém případě potřeba k zápisu přeměny do katastru nemovitostí předložit souhlas zástavního věřitele?

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Většina advokátů se ve své praxi často setkává s kupními smlouvami, u řady advokátů pak představuje tato agenda, zejména pak kupní smlouvy na koupi věcí nemovitých, významnou část jejich činnosti.

Katastr nemovitostí, jako veřejně přístupný seznam, může velmi snadno svádět k podvodům. Pachatel padělá podpis na smlouvě, která následně slouží jako vkladová listina pro zápis jeho vlastnického práva do katastru.

Restituenti často při zápisu vlastnického práva k náhradním pozemkům do katastru nemovitostí narážejí na překážku, která jim takový postup znepříjemňuje.

Obecně platí, že zástavní právo k věcem zapsaným ve veřejném seznamu vzniká zápisem do tohoto seznamu. V některých zvláštních případech se ale okamžik vzniku zástavního práva liší. Samotným nahlédnutím do veřejného seznamu (katastru nemovitostí) se proto nemusíme dozvědět o všech zástavních právech týkajících věci.

Podání katastrálnímu úřadu lze učinit dvěma způsoby. V papírové podobě, kdy je nutné takové podání doručit příslušnému katastrálnímu úřadu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo osobně na podatelnu, anebo v elektronické podobě.

Institut zástavního práva je komplexně upraven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) přičemž v praxi jde o nejužívanější způsob zajištění pohledávek věřitelů.

Koupě staršího domu nebo bytu s sebou nese řadu specifických rizik. Milionová cena nemovitosti a vidina bezproblémového bydlení jsou dostatečným důvodem, proč se mít při obchodu na pozoru.

V nedávné době Nejvyšší soud rozhodoval řadu sporů, ve kterých se jedna ze stran dovolávala uplatnění principu materiální publicity katastru nemovitostí. Tento článek pak přibližuje závěry přijaté Nejvyšším soudem ve dvou z nich, přičemž v obou hrála roli (ne)platnost převodního jednání.

Označování nemovitostí pro účely katastrálních řízení je právním „evergreenem“, se kterým nemalá část advokátů mnohdy bojuje a není se čemu divit. Pojďme se podívat na specifika této problematiky.

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), byl od své účinnosti již desetkrát novelizován, nikoliv však proto, že by byl špatně napsán; změny jsou vynuceny novelizacemi jiných právních předpisů.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.