Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 mld. Kč, meziročně o třetinu víc
Praha 16. května (ČTK) - Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun. Šlo hlavně o poplatky za vklad práv do katastru.
Správní poplatky se platí zejména za správní úkony a řízení, na jejichž konci je vydané povolení nebo rozhodnutí. Upravuje je zákon o správních poplatcích. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.
Objem vybraných poplatků u katastrálního úřadu se zvýšil o 195 milionů korun. Předseda úřadu Karel Štencel před poslanci ze zemědělského výboru řekl, že za vyšším výběrem poplatků stojí dynamický růst nemovitostního trhu.
Výrazně se na výběru poplatků podílelo také ministerstvo zahraničních věcí, které získalo 575 milionů korun. Bylo to o 112 milionů víc než o rok dřív. Dalších 461 milionů na správních poplatcích vybralo ministerstvo vnitra a 299 milionů ministerstvo dopravy. Čísla nezahrnují poplatky, které vybraly kraje a obce v rámci přenesené působnosti a které jsou jejich příjmem. Podle závěrečného účtu získaly samosprávy na správních a soudních poplatcích celkem téměř 3,5 miliardy korun.
Na soudních poplatcích stát vybral 1,5 miliardy korun. Proti plánu to bylo téměř o pětinu víc. Meziročně se výběr zvýšil o 86 milionů korun.
Za prodej kolkových známek, které ale skončily k 1. lednu 2025, utržil stát šest milionů korun. Příjem se tak v důsledku jejich zrušení propadl z předchozích 549 milionů korun. Sloužily právě k placení soudních či správních poplatků. Poplatky jimi bylo možné hradit do výše 5000 korun. O konci kolkových známek rozhodla vláda v rámci konsolidačního balíčku, který nabyl účinnosti na počátku roku 2024. Nakoupené a nevyužité kolky mohli lidé vrátit do konce roku 2024 na pobočkách České pošty, která si za zpětné odkoupení kolků účtovala pět procent jejich nominální hodnoty.
Kabinet k ukončení využívání kolkových známek, které v různých podobách fungovaly na českém území od roku 1854, přistoupil kvůli tomu, že je v rostoucí míře nahrazovaly jiné platební metody, zejména elektronické.
Další články
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
