Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 mld. Kč, meziročně o třetinu víc
Praha 16. května (ČTK) - Stát loni vybral na správních poplatcích 3,1 miliardy korun. Bylo to o pětinu víc, než plánoval. Meziročně na nich získal o třetinu víc. Téměř polovinu z toho vybral Český úřad zeměměřický a katastrální, který přispěl částkou 1,4 miliardy korun. Šlo hlavně o poplatky za vklad práv do katastru.
Správní poplatky se platí zejména za správní úkony a řízení, na jejichž konci je vydané povolení nebo rozhodnutí. Upravuje je zákon o správních poplatcích. Uvedla to vláda v návrhu státního závěrečného účtu.
Objem vybraných poplatků u katastrálního úřadu se zvýšil o 195 milionů korun. Předseda úřadu Karel Štencel před poslanci ze zemědělského výboru řekl, že za vyšším výběrem poplatků stojí dynamický růst nemovitostního trhu.
Výrazně se na výběru poplatků podílelo také ministerstvo zahraničních věcí, které získalo 575 milionů korun. Bylo to o 112 milionů víc než o rok dřív. Dalších 461 milionů na správních poplatcích vybralo ministerstvo vnitra a 299 milionů ministerstvo dopravy. Čísla nezahrnují poplatky, které vybraly kraje a obce v rámci přenesené působnosti a které jsou jejich příjmem. Podle závěrečného účtu získaly samosprávy na správních a soudních poplatcích celkem téměř 3,5 miliardy korun.
Na soudních poplatcích stát vybral 1,5 miliardy korun. Proti plánu to bylo téměř o pětinu víc. Meziročně se výběr zvýšil o 86 milionů korun.
Za prodej kolkových známek, které ale skončily k 1. lednu 2025, utržil stát šest milionů korun. Příjem se tak v důsledku jejich zrušení propadl z předchozích 549 milionů korun. Sloužily právě k placení soudních či správních poplatků. Poplatky jimi bylo možné hradit do výše 5000 korun. O konci kolkových známek rozhodla vláda v rámci konsolidačního balíčku, který nabyl účinnosti na počátku roku 2024. Nakoupené a nevyužité kolky mohli lidé vrátit do konce roku 2024 na pobočkách České pošty, která si za zpětné odkoupení kolků účtovala pět procent jejich nominální hodnoty.
Kabinet k ukončení využívání kolkových známek, které v různých podobách fungovaly na českém území od roku 1854, přistoupil kvůli tomu, že je v rostoucí míře nahrazovaly jiné platební metody, zejména elektronické.
Další články
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
Hygienici nemohou chtít údaje o očkování jen po telefonu, rozhodl NSS
Brno 13. července (ČTK) - Poskytovatelé zdravotních služeb nemohou krajským hygienickým stanicím předávat informace o pacientech, kteří odmítli povinné očkování, pokud nejsou splněny zákonné podmínky.



