Články s tagem: doručování

Sjednávání právních domněnek a fikcí bylo z důvodu praktičnosti tohoto institutu mezi podnikateli značně oblíbené, zejména pak u sjednávání tzv. fikce doručení, podle které se písemnost odeslaná druhé smluvní straně považovala po uplynutí smluvně sjednané lhůty za doručenou.

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedená zák. č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

V tomto článku Vám přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších změn v rámci novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále také jako „ZPr“). Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákoník práce, nabyl účinnosti dnem 30. července 2020 s výjimkou některých ustanovení, která budou účinná až od 1. ledna 2021.

30. 7. vstupily v účinnost některé změny, které přinesla novela zákoníku práce, další důležité změny nabydou účinnosti dne 1. 1. 2021. Odborníci úpravu převážně chválí, pozitivně vnímají například nový způsob výpočtu dovolené, navýšení odškodnění pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů či větší zodpovědnost zaměstnanců u doručování důležitých dokumentů.

V našem článku z počátku letošního roku s názvem Očekávaná novela zákoníku práce předložena zákonodárcům – souhrn plánovaných změn jsme v obecné rovině shrnuli významné změny, které by pro zaměstnance a zaměstnavatele přineslo případné schválení dlouho očekáváné novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která byla na počátku letošního roku předložena Poslanecké sněmovně k projednání (dále jen „Novela“).

Koncem roku 2019 schválila Vláda ČR novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit pracovní právo současným trendům a potřebám praxe (dále jen „Novela“). V současnosti není moc předpisů, které jsou podrobeny tak dlouhodobé a intenzivní kritice ze strany nejen odborné veřejnosti, jakým je Zákoník práce.

Vláda schválila dne 16. 12. 2019 připravovanou rozsáhlou novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce), o níž jsme již dříve informovali, přičemž byl návrh k projednání Poslanecké sněmovně předložen dne 2. 1. 2020, dne 24.1. 2020 proběhlo 1. čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání výborům.

V úvodu nutno přiznat, že námět tohoto příspěvku jsem si dovolila vypůjčit z nedávno publikovaného článku jednoho z exekutorů, který si posteskl mimo jiné nad tím, že celých 24 procent dlužníků, na které je vedena exekuce, se exekutorům nedaří dohledat. Naopak, pouze necelá pětina lidí v exekuci se totiž zdržuje na adrese svého trvalého pobytu. Více než třetina má bydliště hlášené na obecním úřadě.[1]

Před deseti lety, 1. listopadu 2009, spustilo Ministerstvo vnitra (MV) ostrý provoz datových schránek. Od té doby informační systém neustále vylepšuje, a přispívá tak k efektivnějšímu fungování veřejné správy.

Doručení v civilním procesu vyvolává zásadní následky pro strany sporu i soud. Náhradní doručení by se tak mělo uplatňovat výjimečně. Jsou s ním spojeny zásadní otázky, které lze považovat za jedny ze základních problémů stojících na samém počátku procesu, který má být nejen právní, ale i spravedlivý.

Datové schránky se staly rozšířeným pomocníkem při doručování písemností, a to zejména díky zákonné preferenci tohoto způsobu dodávání písemných vyhotovení různorodých úkonů orgánů veřejné moci. Datové zprávy také skýtají celou řadu výhod.

Nejvyšší správní soud v jinak bezvýznamném rozhodnutí sp. zn. 9 Azs 255/2016 potvrdil právní názor, že není možné pro doručování písemností zvolit datovou schránku jiné osoby.

Volbu doručovací adresy lze provést i podpisem protokolu, jak se lze dočíst v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 40/2016.

Pro mnohé obce a orgány státní správy bude jistě zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 47/2016-44, podle něhož tam, kde zákon stanoví právní povinnost zveřejňovat určitou informaci či písemnost na elektronické úřední desce (zejm. při doručování veřejnou vyhláškou), je třeba v rámci úřední činnosti zajistit patřičnou dokumentaci toho, že tak bylo vskutku zákonem stanoveným způsobem učiněno.

Pro počítání včasnosti podání je důležitý způsob přepravy zásilky ke správnímu orgánu. Pokud se tak děje poštou, stačí podání v den konce lhůty odeslat; pokud se tak děje elektronicky, musí podání v den konce lhůty správnímu orgánu dojít. Že se odeslání prokazuje lépe než dojití, dokládají dva judikáty Nejvyššího správního soudu...

Kdy může za obec přebírat písemnosti určené do vlastních rukou (obci) místostarosta této obce?

Na jeden z triků jak prodlužovat (zejm. přestupkové) řízení se podíval Nejvyšší správní soud.

Pochybnostmi o podpisu doručovatelky na doručence se musel zabývat Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 8 Afs 153/2014

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu občanského soudního řádu, která by znamenala malou revoluci v oblasti soudního rozhodování o bagatelních pohledávkách. Navrhuje totiž, aby bylo možno platební rozkaz na plnění nepřevyšující 10.000,- Kč považovat za doručený i tehdy, pokud si jej žalovaný fakticky nevyzvedne.

Lze se žalobou proti správnímu orgánu soudně domáhat doručení správního (např. přestupkového) rozhodnutí?

Nejvyšší správní soud se zabýval účinky doručení, pokud soud namísto datové schránky advokáta doručoval do datové schránky advokátní kanceláře.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak jemu, tak i jeho zákonným zástupcům. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1041/14

Praha 29. ledna (ČTK) - Prvním konkrétním výstupem práce komise, která od léta připravuje nový občanský soudní řád, bude návrh zákona o doručování úředních písemností. Norma by měla mimo jiné zabránit účastníkům soudních jednání, aby jednání mařili tím, že se vyhýbají obsílkám. Novinářům to dnes řekl předseda komise Roman Fiala. Stanovením jasných pravidel by se podle něj také posílila pozice státu při vyjednávání s držiteli poštovních licencí.