Články s tagem: doručování

Praha 10. dubna (ČTK) - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce v novele stavebního zákona nově zařadit dosud neregulované výdejní boxy mezi drobné stavby. To vyvolalo kritiku provozovatelů, obchodníků i zástupců samospráv.

Stížnost proti usnesení o nařízení výkonu trestu lze podat 3 dny od doručení písemného opisu (a nikoliv od vyhlášení v přítomnosti odsouzeného)

Podtitul dnešního příspěvku je „Od pěstního klínu k elektronickému podpisu“. Podíváme se na minulost, nedávnou minulosti i současnost doručování a elektronizace v pracovním právu.

Datové schránky dnes představují jeden z nejpoužívanějších zabezpečených komunikačních kanálů pro elektronické doručování písemností, a to nejen mezi soukromým a veřejným sektorem, ale i mezi soukromými osobami navzájem. Jaké jsou výhody a nevýhody doručování prostřednictvím datových schránek?

V druhé polovině roku 2024 došlo k poněkud nenápadné, ale o to zajímavější novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), která bude mít praktické dopady především na oblast vymáhání peněžitých pohledávek. Ačkoliv je novela OŠR účinná již nějaký čas, její dopady pocítíme až v nadcházejících měsících či letech. Pojďme se blíže podívat na hlavní změny, které změna OSŘ do civilních soudních sporů přinesla.

O tomto judikátu se psalo na mnoha místech, a proto by se měl objevit i zde.

Snad žádný podnikatel se nechce zabývat administrativou na úkor svého podnikání a právě elektronické doručování může zaměstnaneckou agendu výrazně zjednodušit.

Jaké jsou nové podmínky pro elektronické doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci?

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce, která má za cíl přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Změny se dotknou především zaměstnávání rodičů na rodičovské dovolené, skončení pracovního poměru, zkušební doby nebo rozvrhování pracovní doby. Přestože je návrh na samém počátku legislativního procesu a jeho znění pravděpodobně není konečné, přinášíme shrnutí nejpodstatnějších chystaných změn.

Již 1. října minulého roku nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která přinesla mnoho významných změn v pravidlech pracovněprávních vztahů.

Novela zákoníku práce přinesla do pracovního práva část podstatných změn, mezi něž patří mimo jiné i úprava dosavadních pravidel pro doručování a elektronizaci dokumentů, která je v praxi mezi zaměstnavateli stále častějším tématem. Novela tak umožňuje přiblížit se celkové digitalizaci pracovněprávních procesů v oblasti lidských zdrojů. Digitalizace pracovněprávních dokumentů by měla přinést i další výhody jako například snadnou dohledatelnost dokumentů, jejich bezpečné uložení, a také zvýšit efektivitu a snížit náklady zejména zaměstnavatelům.

Od 1. 10. 2023 je v účinnosti podstatná část dlouho připravované a mediálně diskutované novely zákoníku práce.

Léto letošního roku bylo bohaté na legislativní změny v oblasti pracovního práva. Po nově přijatém zákoně o ochraně oznamovatelů (zákon č. 171/2023 Sb., v platném znění) byla v září 2023 prezidentem republiky podepsána velmi očekávaná transpoziční novela zákoníku práce.

V situaci, kdy je zaměstnanec přítomen na pracovišti, doručuje zaměstnavatel důležité písemnosti zaměstnanci poměrně snadno. Jak ovšem platně doručit zaměstnanci výpověď nebo upozornění na možnosti výpovědi za situace, kdy zaměstnanec nechodí do práce?

Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny v oblasti elektronického doručování pracovněprávních dokumentů. Tato modernizace otevírá dveře pro jednodušší a efektivnější uzavírání dokumentů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to bez nutnosti složitých uznávaných elektronických podpisů, a konečně umožňuje moderním společnostem provést dlouho požadovanou digitalizaci HR procesů.

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Jedna z hlavních otázek, která souvisí s právním jednáním vůči nepřítomné osobě, zní, kdy této osobě dané právní jednání dojde [1].

Prezentovaný článek věnuje pozornost povaze a důkazní síle doručenky jako standardního důkazního prostředku doručení písemnosti ve správním řízení. Článek v této souvislosti poukazuje na zásadní odlišnosti v právní úpravě doručenek v rámci různých procesních předpisů, kdy tyto rozdílné procesní úpravy vyvolávají v rozhodovací činnosti správních orgánů výkladové a aplikační problémy, které účastníky správního řízení v konečném důsledku nutí domáhat se svých veřejných subjektivních práv především cestou soudního řízení.

Doručování do ciziny není na první pohled zrovna atraktivní právní téma. Navíc se zdá, že se v této oblasti poslední desítky let nic zásadního nestalo ani nechystá. Při bližším pohledu se však v důsledku nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU jedna věc pro účastníky změnila, a to poměrně významným způsobem.

Počátkem letošního roku došlo k povinnému zřízení datových schránek všem podnikatelům. K čemu datová schránka slouží a jak ji lze efektivně využít?

Zákoník práce rozlišuje postup doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci, kterému se věnuje poměrně rozsáhle v ust. § 334 až § 336 a dále postup doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, kterému je věnováno ust. § 337 zákoníku práce. Doručování zaměstnancem zaměstnavateli má určité odlišnosti od doručování opačného zaměstnavatelem zaměstnanci.

Mezi předpoklady některých právních jednání v rámci pracovněprávních vztahů patří řádné doručení druhé straně pracovněprávního vztahu.

Dlouhou dobu se Nejvyšší správní soud konstantně držel názoru, že pokud připadá poslední den lhůty pro doručení do datové schránky dle daňového řádu na den víkendu nebo svátku, neuplatní se obecná výjimka pro doručování a k doručení dojde i v tyto dny.

K možnosti kvalifikovaného společníka s.r.o. doručit svou žádost o svolání valné hromady na zahraniční adresu jednatele zapsanou do obchodního rejstříku.