Novela zákoníku práce schválena – co se ještě měnilo a na co je třeba se nejdříve zaměřit
Po poměrně živých diskuzích a velkém množství pozměňovacích návrhů se konečně můžeme těšit na dlouho očekávanou novelu zákoníku práce, jejímž cílem je transpozice směrnic EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.
Poslanecká sněmovna hlasovala minulé úterý o pozměňovacích návrzích Senátu, který mj. navrhoval odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Sněmovna však setrvala na původním návrhu, na přijaté změny tedy bude potřeba reagovat co nejdříve. Novela nyní čeká na podpis prezidenta a následně na vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novela jako celek nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s největší pravděpodobností to bude tedy již 1. října 2023. Účinnost některých změn je však posunuta až na 1. ledna 2024 (např. nárok na dovolenou u DPP a DPČ).
Nová úprava se týká především home office a dalších flexibilních forem práce, zlepšení postavení zaměstnanců pracujících na DPP/DPČ, zjednodušení doručování v pracovněprávních vztazích a rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele.
Nové povinnosti by zaměstnavatelé určitě neměli podcenit, za jejich nedodržení hrozí statisícové pokuty.
V průběhu schvalovacího procesu došlo oproti původnímu návrhu k několika změnám, především:
- Pro dohodu o práci na dálku nejsou stanoveny přesné obsahové náležitosti
- Se zaměstnancem lze předem písemně sjednat, že náhrada nákladů při práci na home office nenáleží
- Paušální náhrada při home office zahrnuje náhradu veškerých nákladů (nikoli pouze energie a další vyjmenované)
- Zaměstnavatel je povinen písemně zdůvodnit nevyhovění žádosti o home office u zaměstnance pečujícího o dítě mladší 9 let (původní návrh počítal s věkem dítěte do 15 let)
- Byla nově přidána povinnost zaměstnavatele písemně zdůvodnit nevyhovění žádosti o kratší pracovní dobu, žádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo jinou osobu závislou na pomoci (původní návrh ponechával stávající znění, kdy je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, avšak bez povinnost písemného odůvodnění v případě nevyhovění žádosti).
- Povinnost seznámit zaměstnance pracující na DPP/DPĆ s písemným rozvrhem pracovní doby nejpozději 3 dny předem (původní návrh počítal s týdenním předstihem), nedohodnou-li se jinak
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
