Praktické dopady novely zákoníku práce
Od 1. 10. 2023 je v účinnosti podstatná část dlouho připravované a mediálně diskutované novely zákoníku práce.
Rádi bychom Vám tímto připomněli, že nejpozději do 1. 11. 2023 jsou všichni zaměstnavatelé, kteří pro svou činnost využívají zaměstnanců pracující tzv. na dálku neboli na home office, uzavřít s těmito zaměstnanci písemnou dohodou, upravující podmínky takové spolupráce. Písemnou dohodu je nutné uzavřít i v případě, že daný zaměstnanec vykonává práci na dálku ojediněle. Porušení povinnosti mít sjednanou písemnou dohodu může být sankcionováno pokutou až do výše 300.000,- Kč, není proto vhodné, tuto povinnost podceňovat.
Uzavření písemné dohody přitom nepředstavuje pouze další administrativní formální zátěž kladenou zákonem na zaměstnavatele, jak je často zaměstnavateli vnímána, ale může být pro zaměstnavatele výhodné. Zejména tomu tak je u zaměstnanců, kteří si v rámci práce na dálku rozvrhují svou pracovní dobu sami. Těmto zaměstnancům pak při správném nastavení podmínek dohody nevzniká nárok na náhradu mzdy při tzv. jiných důležitých osobních překážkách (např. návštěva lékaře), když se vychází z toho, že zaměstnanec pracující na dálku by si měl naplánovat práci tak, aby ji přizpůsobil svým jiným osobním možnostem. Dalším přínosem písemné dohody je možnost ujednání, že zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku nevzniká nárok na kompenzaci nákladů. To je vhodné zejména v případech, kdy je práce na dálku zaměstnanci umožňována jako forma benefitu a nemusí být proto spravedlivé, aby nad rámec mzdy zaměstnavatel zaměstnanci poskytoval další peněžitou náhradu. Bez výslovného písemného ujednání má zaměstnanec pracující na dálku nárok na náhradu nákladů ve skutečně prokázané výši.
Novela zákoníku práce přinesla nicméně i další změny, které mohou být dle našeho přesvědčení pro zaměstnavatele přínosné a přinést zjednodušení administrativy související s řešením pracovněprávní agendy. To se týká zejména změn týkajících se podmínek doručování vybraných písemností zaměstnancům, které je nutné doručit zaměstnanci do vlastních rukou, prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo prostřednictvím datové schránky.
Co se týče doručování prostřednictvím sítě elektronických komunikací (v praxi nejčastěji emailu), platí že takové doručování bude možné, pokud s ním zaměstnanec předem vysloví souhlas v samostatném písemném prohlášení (tj. mimo pracovní smlouvu či dohodu), sdělí zaměstnavateli adresu, která není v dispozici zaměstnavatele (v praxi nejčastěji soukromý email) a zaměstnanec bude za strany zaměstnavatele předem poučen o podmínkách takového doručování. Písemnost odeslaná zaměstnavatelem bude muset být opatřena uznávaným el. podpisem. Při splnění těchto podmínek (a pokud se písemnost nevrátí jako nedoručitelná), platí, že písemnost byla doručena okamžikem potvrzení ze strany zaměstnance datovou zprávou, nebo, nebude-li potvrzení zasláno, patnáctým dnem od dodání (tzv. fikce doručení).
U doručování do datové schránky zaměstnance nově platí, že zaměstnavatel může zaměstnanci tímto způsobem doručovat, pokud má zaměstnanec zřízenou datovou schránku fyzické osoby nepodnikající a pokud si ji neznepřístupnil pro doručování tzv. soukromých datových zpráv. V takovém případě se již nevyžaduje žádný dodatečný souhlas zaměstnance a není ani nutné, aby existenci datové schránky zaměstnanec oznámil. Pokud zaměstnanec zná ID datové schránky zaměstnance z jakýchkoliv zdrojů a jsou splněny výše uvedené podmínky, doručování pracovněprávních dokumentů je možné. Nutno též zmínit, že v porovnání s doručováním prostřednictvím sítě elektronických komunikací je doručování do datové schránky vhodné z hlediska prokázání okamžiku dodání a doručení, které jsou v systému datových schránek lehce dohledatelné.
Významný instrument pro zjednodušení pracovněprávní agendy představuje také možnost elektronického uzavírání pracovních smluv, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nebo jejich změn. Podle nové úpravy bude možné tyto pracovněprávní dokumenty uzavírat prostřednictvím sítě elektronických komunikací, a to již bez uznávaného el. podpisu. Podmínkou je, aby zaměstnanec předem zaměstnavateli sdělil pro tyto účely svou elektronickou adresu mimo dispozici zaměstnavatele a dokument byl zaměstnancem podepsán alespoň prostým elektronickým podpisem. Tímto podpisem přitom může být i prostý sken podpisu nebo dokonce uvedení jména v textu elektronické zprávy. Zaměstnavatel je následně povinen zaměstnanci odeslat vyhotovení dané smlouvy na uvedenou elektronickou adresu. Zaměstnanci náleží právo ve lhůtě 7 dnů od dodání vyhotovení od smlouvy písemně odstoupit, nejpozději však do okamžiku zahájení plnění zaměstnancem. Lze předpokládat, že tato možnost uzavírání smluv bude v praxi využívána zejména u zaměstnanců, kteří pracují mimo pracoviště zaměstnavatele a tzv. papírové uzavírání smluv může být organizačně složité nebo zdlouhavé. Zavedení této možnosti přitom zapadá do současného obecného trendu širší možnosti digitalizace právních jednání a zjednodušení vedení smluvní agendy včetně té pracovněprávní.
Oproti výše uvedeným zjednodušením je v oblasti pracovního práva vhodné upozornit na aktuální vývoj v oblasti tzv. dohodářů a očekávané zpřísnění dosavadních podmínek a zavedení nových administrativních povinností ve vztahu k zaměstnancům pracujícím na dohody o provedení práce. Dne 13. 10. 2023 byl poslaneckou sněmovnou schválen návrh konsolidačního balíčku v rámci kterého se počítá s novými povinnostmi týkajících se zaměstnanců pracujících na DPP. U těch se nově počítá s oznamovací povinností v případě činnosti na DPP u více zaměstnavatelů a na to navazující úprava podmínek za kterých odměna z DPP bude podléhat odvodům. Návrh konsolidačního balíčku byl postoupen k projednání Senátu a jeho projednávání je naplánováno na jeho 18. schůzi (tj od 8. 11. 2023). Ačkoliv se očekává, že konsolidační balíček bude v Senátu podroben podrobné diskuzi, nelze vyloučit, že nové podmínky budou platit již od 1. ledna 2024. Další vývoj této problematiky budeme sledovat a o dalším vývoji Vás budeme včas informovat.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




