Co přináší schválená novela zákoníku práce? – 2. díl

Dne 19. 9. 2023 byla novela zákoníku práce vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb.

Vedle zákoníku práce dochází k novelizaci také například občanského soudního řádu, zákona o inspekci práce či zákona o daních z příjmu.

Účinnost novely

Většina ustanovení zákona má nabýt účinnosti první den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude zákon publikován ve Sbírce zákonů.

Vzhledem k publikaci ve Sbírce zákonů již v září, konkrétně 19. 9. 2023, nabyde zákon účinnosti 1. 10. 2023. Ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.

Přehled změn

O novele a změnách, které přináší, jsme pro Vás připravili dvoudílný článek, jehož druhou část právě čtete. Cílem našeho článku je představit v základních bodech finální přehled zásadních změn, které ovlivní dosavadní, již dlouhá leta zaběhlé pracovněprávní vztahy a postupy.

Níže představujeme další čtyři změny, první čtyři změny jsme představili v prvním dílu našeho článku, který si můžete přečíst zde.

1. Zavedení pravidel pro výkon práce na dálku

Novela stanoví, že výkon práce na dálku lze sjednat zásadně prostřednictvím písemné dohody, jejíž obsah není zákoníkem práce blíže stanoven. Ačkoli je ponecháno na vůli smluvních stran, co vše si prostřednictvím této dohody sjednají, doporučujeme, aby v ní byly upraveny alespoň základní podmínky výkonu, mezi které se řadí zejména místo/a výkonu práce, způsob komunikace, rozvržení pracovní doby včetně rozsahu práce, nebo také neméně důležitá oblast BOZP.

Dohodu je možné ukončit výpovědí v zákonem stanovené 15denní výpovědní době, nicméně je možné, aby si smluvní strany mezi sebou sjednaly nejen jinou délku výpovědní doby, ale dokonce i nevypověditelnost dohody. Samozřejmostí je možnost dohodu ukončit dohodou smluvních stran.

Nad rámec smluvního ujednání bude mít zaměstnavatel možnost výkon práce na dálku zaměstnanci nařídit, avšak pouze pokud dojde ke kumulativnímu splnění zákonem stanovených zvláštních podmínek. K nařízení výkonu práce na dálku tak může dojít pouze (i) stanoví-li tak opatření orgánu veřejné moci, (ii) umožňuje-li vzdálený výkon povaha vykonávané práce, (iii) je-li určené místo k výkonu práce na dálku způsobilé, a zároveň (iv) bude-li nařízen na dobu nezbytně nutnou.

Samotný výběr místa výkonu práce však již nenáleží zaměstnavateli, nýbrž zaměstnanci, který tak musí učinit na písemnou výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu, případně mu sdělit, že takovým vhodným místem nedisponuje.

S výkonem práce na dálku jsou neoddělitelně spjaty náklady. Za účelem jejich náhrady byl do zákoníku práce doplněn nový § 190a, který upravuje tři možné způsoby, jakými lze náklady spojené s výkonem práce na dálku vyřešit.

• Prvním, ale zároveň i administrativně náročným způsobem, je ten, že vzniklé náklady zaměstnanec prokáže a v takto jím prokázané výši mu budou uhrazeny.
• Dalším způsobem je úhrada paušální částky, jejíž výše bude určená vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí dle údajů zveřejněných ČSÚ v pravidelném (tj. k 1. 1. nového roku) či jiném mimořádném termínu. Úhrada paušální částky však musí být předem písemně sjednána, nebo stanovena vnitřním předpisem – taková náhrada do zákonné minimální výše nebude předmětem zdanění ani odvodů, vyšší však ano.
• Poslední možný způsob řešení náhrady nákladů spočívá ve zcela opačném přístupu spočívajícím v písemné dohodě se zaměstnancem o tom, že náhrada nákladů mu nepřísluší.