Články s tagem: dítě

Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.

Ústavní soud ČR v nedávno zveřejněném nálezu III. ÚS 3700/25 řešil ústavní stížnost podanou stěžovatelkou proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 a usnesení Městského soudu v Praze o předběžné vykonatelnosti rozsudku upravujícího styk nezletilého s bývalou partnerkou biologické matky, která se považuje za tzv. sociální matku.

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

Školy mají povinnost sdílet osobní údaje dětí s OSPOD. Jaké údaje předávají, kdy je to nutné a proč není vyžadován souhlas rodičů?

Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou klíčové instituce, které se podílejí na ochraně práv dětí v rodinných sporech. Jejich úkolem je zajistit, že rozhodnutí o péči o dítě, úprava styku a další otázky, které se týkají zájmů dítěte, jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. Nicméně, stejně jako u každého orgánu, i OSPOD může někdy jednat nesprávně nebo způsobit rozhodnutí, která nejsou spravedlivá vůči rodičům nebo dokonce samotnému dítěti.

Unie mediálních advokátů nově vydala svůj již druhý sborník judikatury ve věcech ochrany osobnosti a dobré pověsti právnických osob. Je určen nejen pro své členy, ale i odbornou veřejnost a širší veřejnost jako jsou novináři, studenti a zainteresované osoby.

Rozhodování o rozsahu styku dítěte s nepečujícím rodičem bývá často ovlivněno obavami, zda bude rozhodnutí z jeho strany vůbec dodržováno. Právě s tímto se nedávno vypořádal Ústavní soud, když posuzoval případ, v němž obecné soudy odmítly rozšířit prázdninový styk s odůvodněním, že takové rozhodnutí by nebylo možné vykonat. Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 21.5.2025, sp. zn. II. ÚS 2423/24 a jeho dopadům na rozhodovací praxi v opatrovnických věcech.

Rodina roční holčičky, která zemřela po aplikaci dvou očkovacích látek, získá finanční odškodnění od Ministerstva zdravotnictví.

Řízení o péči o nezletilé, kde jsou rodiče známé osobnosti či celebrity, často přitahují mediální pozornost, která může narušit ochranu soukromí dětí.

Určení otcovství je zásadním právním procesem, ke kterému dochází v situacích, kdy není znám biologický otec dítěte. Tento proces může být zvlášť složitý, pokud je navrhovatelem o určení otcovství zletilý potomek, a to po mnoha letech od svého narození.

Otázky týkající se osobního styku nezletilých s rodiči zaujímají klíčové místo v soudní praxi, neboť tyto otázky mj. přímo ovlivňují duševní, citový a výchovný rozvoj dětí. V tomto kontextu se nám představuje případ, v němž matka nezletilého syna podala návrh na pozastavení rodičovské odpovědnosti otce, jenž byl odsouzen za sexuální trestné činy spáchané na nezletilých příbuzných nezletilého syna.

Nadpis tohoto článku představuje otázku, kterou si klade celá řada rodičů, ale i členové odborné veřejnosti. V praxi je čím dál více patrné, že v oblasti vyživovací povinnosti chybí možnost snížit dříve stanovené výživné předběžným opatřením. V současné době je toto prakticky nemožné a rodiči, kterému se podstatně změní poměry, nezbývá než podat k soudu návrh na snížení výživného či se domáhat odkladu výkonu rozhodnutí.

Adventní čas je obdobím, kdy uzavíráme myšlenkově i činnostmi končící rok, těšíme se na Vánoce a mnoho z nás také na to, že si na závěr roku dopřejeme zasloužené volno. Pro hodně z nás je advent rovněž obdobím zvýšeného stresu, a to nejen kvůli shánění vánočních dárků, předvánočnímu úklidu a všudypřítomnému společenskému tlaku na vytváření sváteční atmosféry.

Tímto navazuji v rámci série na své předchozí články, Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a Dítě jako svědek domácího násilí – část 2., Role OSPOD při ochraně dětí. Tento článek ve věnuje posouzení této problematiky z hlediska trestního práva, přičemž cílem je zodpovědět otázku, zda tyto ve těchto případech jedná o trestný čin vůči dítěti.

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Většina sporů o péči o dítě je o snaze rodičů získat větší podíl na péči než druhý rodič. Nejsou ale raritní případy, kdy jeden z bývalých partnerů podá k soudu návrh na úpravu péče a požaduje rovnoměrné rozdělení péče, avšak druhý rodič více času s dítětem nechce či nemůže.

Pokud jsi se ocitl v situaci, kdy se Ti rozvádí rodiče a Ty nemáš odpovědi na všechny své právní otázky, přečti si článek, který by Ti mohl pomoct.

Ústavní soud v první polovině letošního roku, konkrétně dne 25. 4. 2023, vydal nález sp. zn. III. ÚS 484/23, který se týká otázky umístění nezletilého dítěte do ústavní péče. Tento případ vyvolal pochybnosti ohledně dodržování ústavně zaručených práv nezletilého dítěte a jeho matky, která podala ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů.

Tento text přímo navazuje na článek Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a pokračuje v posouzení domácího násilí a jeho následků v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Konkrétně se v následujícím textu věnuji úvaze nad vhodnými nástroji dle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a rolí OSPOD v těchto případech.

Medializované případy, kdy pachatel odešel od soudu „pouze s podmínkou“, prohlubují veřejné mínění ohledně nespravedlivých a mírných trestů a vedou až k narušení důvěryhodnosti české justice. Je dostačující poukazovat na ty případy, které mají za úkol především šokovat čtenáře, ale zároveň jsou oproštěny od skutkových okolností případů, které jsou v souladu s individualizací trestů neodmyslitelně spojeny?

Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.

Znásilnění je nepochybně velmi závažnou problematikou naší společnosti, která vyvolává obrovský rozruch o to víc, pokud je obětí tohoto trestného činu osoba mladší patnácti let (dále jen “dítě”).

Sociální sítě, na nichž tráví v dnešní době mnoho času i malé děti, přinášejí mnoho výhod, jako je možnost udržovat kontakt s blízkými, kteří bydlí třeba na druhém konci světa.

Rozešli jste se a chcete se domluvit na péči o Vaše dítě? Nevíte kde začít? Mohl by Vám posloužit rodičovský plán – najdete v něm celou řadu nejdůležitějších témat, na kterých je potřeba se shodnout při ukončení společného soužití po rozchodu či rozvodu, abyste se vyhnuli sporům do budoucna.

Blíží se čas Vánočních svátků, které jsou v poslední době čím dál častěji spojeny i s cestováním do zahraničí. Často se tak v tomto období můžeme setkat s otázkou, zda je potřebné, aby rodič, který cestuje s nezletilým do ciziny, měl souhlas i druhého rodiče, či zda třetí osoba, která cestuje do ciziny s nezletilým, měla souhlas obou rodičů.