Správní právo

Informace publikované na veřejně dostupných webových stránkách nepředstavují notorietu. Každou webovou stránku, ze které se v řízení čerpají poznatky, je třeba zdokumentovat ve spise, jelikož jde o provedený důkaz.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je možno uzavření smlouvy o pojištění proti pokutám považovat za přitěžující okolnost při ukládání sankce.

Ústavní soud posvětil zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy.

Podle soudů mají ekologické spolky právo na účast pouze v prospektivních řízeních (tj. zda povolit či nepovolit zásah), nikoliv v rízeních sankčních (za nedovolený zásah). Ústavní soud nesouhlasí.

Podle § 22 kontrolního řádu jsou z nahlížení do spisu vyloučeny listiny, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Znamená to, že není třeba podnět zahrnout do spisu?

Nejvyšší správní soud judikoval, že obec je oprávněna napadnout územní plán sousední obce, ale zatím nevyřešil otázku, jaké námitky může použít.

Pozastavení řidičského oprávnění za účelem vymožení dluhu na výživném z doby nezletilosti nelze ukončit v okamžiku nabytí zletilosti dítěte, ale zpravidla až bude celý dluh vymožen.

Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti...

Dotační podmínky může porušit i třetí osoba bez vědomí příjemce dotace, jak zjistili v obci Železná.

V čase povolebním je vhodné novým zastupitelům představit judikaturu k § 82 písm. c) zákona o obcích, podle kterého mají právo na informace od zaměstnanců obecního úřadu a právnických osob obcí zřízených.

Situaci ohledně vztahu práva na informace a práva na nahlížení do spisu podle mého názoru celkem pěkně shrnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 124/2017.

Plénum Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Milada Tomková) vyhovělo návrhu Nejvyššího správního soudu a zrušilo k 1. červenci 2019 § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, nezakládá samotné vymezení územní rezervy podle § 36 odst. 1 stavebního zákona vlastníkům dotčených pozemků nárok na náhradu za omezení jejich vlastnického práva.

Na jednu stranu nakládání s obecním majetkem upravuje § 39 zákona o obcích, který stanoví povinnost obce zveřejnit záměr 15 dnů před rozhodnutím na úřední desce, na druhou stranu uzavírání koncesních smluv upravuje § 31 koncesního zákona, který stanoví povinnost záměr uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek. Nejvyšší správní soud zde řešil otázku vztahu těchto předpisů.

Zaniklá veřejně přístupná účelová komunikace nemůže bez souhlasu majitele opět vzniknout.

Může zaměstnanec porušit svou povinnost jmenovat svého zástupce, pokud je v pracovní neschopnosti? A co když fakticky do práce dochází?

Ačkoliv se Nejvyšší správní soud brání paušalizaci a zdůrazňuje nutnost posuzovat všechny okolnosti daného případu, z rozhodnutí sp. zn. Aprk 24/2017, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3669/2018, vyplývá, že délka soudního řízení do 24 měsíců je přiměřená.

Nejvyšší správní soud přezkoumal pokutu udělenou lesníkům, kteří vykáceli místo pravidelného hnízdění holuba doupňáka. Toto kácení bylo naplánováno v lesních osnovách a holubi v době kácení zimovali mimo území ČR.

Zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na vytváření nových informací. Nelze žádat správní orgán, aby novou informaci vytvořil. Co je však nová informace?

Pokud se obec při prodeji obecního majetku rozhodne nevyužít ekonomicky nejvýhodnější nabídku, musí být tento postup odůvodněn. Zákon o obcích ale nestanoví formu takového odůvodnění...

Správní orgán má povinnost účastníka řízení na požádání informovat o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou. Kdy má porušení tohoto pravidla za důsledek nezákonnost vydaného rozhodnutí?

Informace o platech zaměstnanců nelze poskytovat bez dalšího, jak se někdy dovozuje z judikatury Nejvyššího správního soudu.

V řízení o pokutě za stání na chodníku ve věci sp. zn. 6 As 333/2017 se Nejvyšší správní soud musel mj. zabývat otázkou, co je to chodník.

Stavební zákon v § 5 odst. 6 obci ukládá, aby pořídila změnu územního plánu v případě změny podmínek. V případě, že tak neučiní, nemohou se ale občané domáhat změny územního plánu soudní cestou, neboť s tímto porušením není spojena žádná sankce a kontrolní mechanismus spočívá pouze v dohledu krajského úřadu.

Obchodní společnost Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s. je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.