Obec může napadnout územní plán sousední obce

Nejvyšší správní soud se ve věci sp. zn. 2 As 187/2017 zabýval otázkou, zda je obec oprávněna (aktivně legitimována) k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, jímž se upravuje územní plán sousední obce.

Soud vyšel z toho, že obec je přímo ze své povahy povolána k zastupování a ochraně práv a zájmů svých občanů. Změna územního plánu může zásadním způsobem ovlivnit charakter dané lokality i kvalitu života v ní. Nalézá-li se územním plánem dotčená plocha na okraji území pořizovatelky plánu, mohou negativní vlivy této změny dopadat i na území sousední obce, přičemž tato je v rámci výkonu svého práva na samosprávu povolána bránit charakter svého území a kvalitu života svých obyvatel. Napadení územního plánu sousední obcí dle soudu nepředstavuje zásah do práva na samosprávu pořizovatelky územního plánu, neboť nejde o zásah ze strany státu, ale jde o zásah v rovině horizontální.

Aby však nedocházelo ke svévolnému napadání územních plánů mezi obcemi, soud rychle dodává, že nikoli každá změna územního plánu může vést k aktivní věcné legitimaci sousedních obcí. Je třeba, aby zde bylo skutečné dotčení, které bude významné a jasně konkretizované.

Otázkou nadále zůstává, jaké námitky může obec v takovém řízení vznášet, tj. zda se musí tvrzená nezákonnost dotýkat pouze právní sféry navrhovatelky nebo zda může obec napadat jakoukoliv nezákonnost při pořizování územního plánu. Touto otázkou se bude zabývat rozšířený senát, kterému byl případ v rámci soudu postoupen. Až bude i toto rozhodnutí zveřejněno, budu vás informovat.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde