Nahlížení do kontrolního spisu a přístup k podnětu
Podle § 22 kontrolního řádu jsou z nahlížení do spisu vyloučeny listiny, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Znamená to, že není třeba podnět zahrnout do spisu?
Při nahlížení do spisu kontrolovaná zjistila, že protokol z měření obsahu kovů v půdě v okolí areálu jejího závodu není součástí spisu. Nejvyšší správní soud se v řízení, sp. zn. 2 As 418/2017, zabýval otázkou, zda má být podnět ke kontrole součástí kontrolního spisu a zda může být kontrolované zpřístupněna alespoň jeho část (požadovaný protokol).
Podle § 22 kontrolního řádu jsou z nahlížení do spisu vyloučeny listiny, z nichž lze zjistit totožnost osoby, která podala podnět ke kontrole. Z toho však nevyplývá, že by tyto listiny měly být vedeny mimo spis. Podle Nejvyššího správního soudu musí být součástí správního spisu i dokumenty obdržené či vytvořené ve fázi předcházející zahájení správního řízení. Tyto závěry je třeba aplikovat i na vedení kontrolního spisu.
Nejvyšší správní soud následně zdůraznil restriktivní povahu vyloučení z nahlížení do spisu. Vyloučit lze pouze ty části, které umožňují identifikovat podatele podnětu, a to buď přímo (uvedením identifikačních údajů podatele) či nepřímo (popisem konkrétních skutkových okolností vedoucích k podání podnětu). Vyloučení přílohy podnětu (protokolu z měření) z nahlížení tak musí kontrolní orgán odůvodnit.
Soud nicméně žalobě nemohl vyhovět, jelikož šlo o žalobu proti nezákonnému zásahu a měla být podána žaloba proti nečinnosti. Kontrolovaná tak bude muset o nahlížení do spisu požádat ještě jednou a následně použít správný žalobní typ, nebude-li jí protokol poskytnut.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



