Správní právo

K ukládání pokut kontrolním orgánem za neposkytnutí součinnosti při kontrole.

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákonné úpravy v podobě tzv. „dluhové brzdy“ a „dluhového stropu“, týkající se hospodaření územních samosprávných celků.

Kdy zakládá neoznámení totožnosti rozhodující osoby takovou nezákonnost, že je třeba rozhodnutí vydané touto osobou zrušit?

Jednací řízení bez uveřejnění nelze provést, pokud skutečnost, že veřejnou zakázku může splnit pouze jediný dodavatel, způsobil zadavel vlastním jednáním, např. dřívějším uzavřením licenční smlouvy.

Uchazeč, který nebyl vybrán v druhém kole výběrového řízení podle zákona o státní službě, se nemůže soudně domáhat toho, aby byl vybrán. A to ani v případě, že byl jediným uchazečem v tomto kole.

Ústavní soud se zastal TV Nova ve věci její reportáže "Příručka radí, co do kostela", kterou RRTV a soudy shledaly neobjektivní a nevyváženou.

Odpovídá správce komunikace za škody na vozidle způsobené padajícím kamením z místa mimo pozemní komunikaci?

Ústavní soud vyvrátil názor, že územní rezerva nemůže nikdy představovat zásah do vlastnického práva, který je třeba nahradit podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí č.j. Ars 2/2017-60, které se zabývalo místním referendem "Jste pro krytý bazén ve městě Zubří?" jenž bylo městským úřadem odmítnuto mj. pro nejednoznačnost.

Kárné řízení není součástí trestního řízení a proto je trestní řízení, které bylo postoupeno k projednání a rozhodnutí v kázeňském řízení, nezákonné ve smyslu zákona o odpovědnosti státu.

I stát může porušit dobré mravy, když uplatní promlčení "nepřiměřeně".

Pokud se obec rozhodne zakázat hazard pouze na části svého území, zejm. pokud tím zakáže provoz některých stávajících zařízení, musí důkladně zdůvodnit, proč se na určitá území zákaz vztahuje a na jiná nikoliv.

Z pohledu rozdělení kompetencí veřejné správy na státní správu a samosprávu je určitě zajímavý nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2200/15. Spor se týkal toho, kdo odpovídá za údržbu silniční vegetace (kácení stromů u silnice) v intravilánu obce, zda vlastník pozemku (stát, potažmo ŘSD) či obec.

Úřad pro ochranu osobních údajů udělil Ministerstvu vnitra pokutu, že při nahlížení do Schengenského informačního systému nebyl evidován konkrétní zákonný důvod lustrace osob, ale pouze vágní zápisy jako "kontrola osoby" alias "KO".

Neplatnost veřejnoprávní smlouvy (o závazku veřejné služby v městské autobusové dopravě) nezbavuje obec povinnosti dopravci zaplatit, pokud byla tato služba fakticky poskytována a obec se tomu nijak nebránila, rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 10 As 171/2016.

Nejvyšší správní soud ve věci policejního zákroku proti Slávistům na Čechově mostě, sp. zn. 2 As 216/2016 rozhodl, že tento zásah byl oprávněný, jelikož účastníci pochodu nedbali výzev policie a nebezpečně používali zábavní pyrotechniku.

Ve věci policejního zákroku proti Slávistům na Čechově mostě v roce 2014, se Nejvyšší správní soud přiklonil na stranu policistů. Účastníci pochodu nedbali výzev Policie a nebezpečně používali zábavní pyrotechniku.

Nejvyšší správní soud se občas musí vypořádat i s tak absurdními případy, jako byla žádost o zaslání 6 kusů policejních polokošil, kterou žadatel odůvodnil svobodným přístupem k informacím.

Pokud zakázku může splnit ovládaná osoba, není třeba podle tzv. in-house výjimky vést výběrové řízení. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 4 As 106/2016 řešil otázku, zda lze tuto in-house výjimku použít i v případě, pokud ovládaná osoba může zakázku splnit jen částečně a částečně ji musí zajistit prostřednictvím subdodavatele.

Stát neodpovídá za amortizace věcí, které jejich majitel nemohl používat v důsledku průtahů v řízení, jelikož mezi průtahy v řízení a amortizací není příčinná souvislost.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že pokud se řidič vyhýbá vozidlu, které zastavilo před přechodem a dává přednost chodci, jde o předjíždění a nikoli objíždění.

Ústavní soud se v nálezu, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, zabýval zneužitelností § 24 zákona o pozemních komunikacích, podle kterého může správní orgán dočasně omezit obecné užívání pozemní komunikace částečným či úplným uzavřením, čímž může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno, bez toho, aby bylo zakázáno.

Ústavní soud nálezem, sp. zn. Pl. ÚS 3/17, zrušil obecně závaznou vyhlášku města Brna, která zakazovala plavbu malých plavidel na konkrétně vymezených úsecích Brněnské přehrady.

Obec je oprávněna svým územním plánem regulovat i záležitosti republikového významu, a to za stejných podmínek jako záležitosti nadmístního významu.

Dříve jsme vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp.zn. 3 As 159/2015), podle něhož nelze na základě žádosti o informaci poskytnout právní analýzu, pokud to výslovně neumožňuje smlouva, na základě níž byla tato analýza zpracována. Nálezem Ústavního soudu, sp.zn. IV. ÚS 3208/16, bylo však toto rozhodnutí zrušeno.