Včasnost námitky nedostatku pravomoci z důvodu existence rozhodčí doložky

Komentář k Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2014, sp. zn. 4 Cmo 48/2014

V ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř. je upraven postup soudu při zjištění zvláštního nedostatku podmínky řízení – zastavení řízení pro nedostatek pravomoci obecného soudu v situaci, kdy je mezi stranami uzavřena rozhodčí smlouva. Jde v zásadě o nedostatek pravomoci obecného soudu, která byla vyloučena samotnými účastníky postupem podle ustanovení § 2 zákona č. 216/1994 Sb.

Platí, že tento nedostatek podmínky řízení je nedostatkem podmíněným, tedy že pro něj nemůže obecný soud řízení zastavit automaticky, jakmile se na něj žalobce obrátí s žalobou, byť se opírající o nárok ze smlouvy, v níž je obsažena platná rozhodčí doložka, ale jen tehdy, pokud žalovaný nedostatek pravomoci namítne. Tuto námitku musí navíc žalovaný podat včas, jinak je založena pravomoc soudu obecného, u něhož byla žaloba podána.

Pro včasnost námitky je důležitý pojem „první úkon ve věci samé“, což ovšem není jakýkoliv procesní úkon účastníka. Ve sporném řízení je často prvním procesním úkonem účastníka v širším slova smyslu odpor proti vydanému platebnímu rozkazu (elektronickému platebnímu rozkazu), který bývá často i odůvodněn, ale ze zákona být odůvodněn nemusí (§ 174 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Proto jej nelze považovat za úkon „ve věci samé“.

Neobsahuje-li tedy odpor žalovaného námitku nedostatku pravomoci a ta je obsažena až v úkonu následném (obvykle ve vyjádření k žalobě), pak jde stále o námitku včasnou, a zjistí-li obecný soud, že je mezi stranami platně uzavřena rozhodčí smlouva, řízení bez dalšího zastaví, neboť není dána jeho pravomoc věc projednat.