Trest zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel

Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Jak vyplývá z obsahu spisového materiálu citovaného odvolacím soudem, dosavadní průběh trestního řízení respektoval příslušná ustanovení trestního řádu, obžalovaný na právu obhajoby zkrácen nebyl. Nalézací soud provedl všechny potřebné důkazy a skutková zjištění z těchto důkazů vyplývající jsou zcela správná a úplná. Právní hodnocení věci je v souladu se zákonem.

Příčinou předmětné dopravní nehody bylo porušení pravidel silničního provozu obžalovaným v ustanoveních § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. b) a § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. V prvé řadě bylo na obžalovaném, aby se řídil dopravními značkami, které mu z jeho směru jízdy neumožňovaly odbočení vlevo, a pokud již tak za nepřehledné dopravní situace učinil, bylo na něm, aby dal přednost v jízdě vozidlům jedoucím z protisměru. Dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr či rychlost jízdy (§ 2 písm. q) cit.zák.).

Takové porušení pravidel silničního provozu obžalovaným ovšem nebylo ojedinělé. Výpis z evidenční karty řidiče svědčí o opakované nekázni obžalovaného v silničním provozu. Uvedené skutečnosti vedly odvolací soud k závěru o oprávněnosti uložení trestu zákazu činnosti, a protože jeho výměra byla stanovena na samé dolní hranici zákonné trestní sazby § 73 odst. 1 tr. zákoníku, nelze tento trest podle apelačního senátu považovat za nepřiměřeně přísný.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde