Judikatura

Trestní kolegium Nejvyššího soudu vydalo stanovisko sp. zn. Tpjn 302/2014, jímž odpovídá na otázku, zda lze ukládat pachateli činu jinak trestného, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jehož pobyt na svobodě je nebezpečný, uložit ochranné léčení, aniž by pro tento skutek bylo proti němu zahájeno trestní stíhání.

Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko sp. zn. Tpjn 301/2014 definující policejní provokaci.

Je nápis "Vstup pouze pro dospělé a děti od 6 let v doprovodu rodičů" diskriminační?

Byť soudní praxe používá v právních větách i odkaz na podzákonné normy, třeba v podobě citací vládních nařízení, neznamená to, že pokud takový odkaz chybí, jde o pochybení, které by sebou neslo nutnost v odvolacím řízení celý rozsudek ve výrocích o vině zrušit a znovu a v podstatě formálně rozhodnout o stejné vině i trestech... Komentář k rozsudku Vrchníh osoudu v Praze ze dne 12. srpna 2014, sp. zn. 12 To 64/2014

Rozsudkem sp. zn. 30 Cdo 4176/2013 Nejvyšší soud zamítnul žádost trestně odsouzeného exekutora, který požadoval přes 80 tisíc Kč, jako náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena dlouho trvajícími kárnými řízeními proti jeho osobě.

Nedbalostní trestný čin nelze spáchat v pokračování, neboť chybí základní zákonný znak, totiž jednotný záměr ve smyslu § 116 TrZ. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne dne 18. dubna 2013, sp. zn. 44 To 141/2013

Plénum Ústavního soudu dne 7. 10. 2014 vydalo nález sp. zn. Pl. ÚS 39/13, jímž ústavní soudci přisvědčili názoru, že je porušením rovnosti účastníků, pokud nezastoupení účastníci soudního řízení musejí v případě svého úspěchu všechny své hotové výdaje vykazovat, zatímco advokáti mohou bez dalšího uplatnit v případě vítězství svých klientů paušální částku náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč.

Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, pak ji může určit soud podle své úvahy postupem podle ustanovení § 136 o. s. ř. Uvedený postup se uplatní například tehdy, je-li najisto postavena odpovědnost žalovaného za vznik předmětné škody při přepravě a nepřiznání náhrady škody s poukazem na to, že nelze zjistit skutečnou škodu, by odporovalo logice věci. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27.8.2014, čj. 12 Cmo 67/2014

Je v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodnutí, dojde-li k uložení diametrálně odlišného trestu trestním příkazem a následně rozsudkem soudu prvního stupně, aniž by dokazování přineslo nové argumenty rozhodné pro úvahu o druhu a výši trestu. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18.4.2013, sp.zn. 44 To 141/2013

Rozsudkem sp. zn. 4 Ads 109/2013 se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která byla vyřazena z evidence Úřadu práce z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Toho se měla dotyčná dopustit tím, že přibližně 10 min před dohodnutou schůzkou volal na úřad její známý, že nemůže nastartovat auto a chce "přeobjednat" na další den...

Z dikce § 129 odst. 2 o. s. ř., podle něhož může předseda senátu uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil, není možné dovozovat, že se citované ustanovení vztahuje jen na třetí osoby – příslušná procesní povinnost platí i pro účastníka řízení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26.8.2014, čj. 1 Cmo 9/2014-108

Opakovaná nekázeň obžalovaného v silničním provozu předcházející trestnému činu v dopravě je pádným důvodem k uložení trestu zákazu činnosti. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 6 As 144/2013 řešil otázku, zda televize spáchala delikt, pokud na základě policejní informace, že je pohřešovaný "vážně nemocen nespecifikovanou přenosnou chorobou", která "se přenáší pohlavním stykem, potřísněním jeho krví, ale i škrábnutím", zveřejnila informaci, že dotyčný je nakažen virem HIV.

Každý z dvojice ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili nožem jednu z napadených osob, a to i tehdy, pokud v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014, sp.zn. 25 Cdo 269/2014

Opakované nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu ze strany soudu prvního stupně je důvodem k nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 374/2013

Také kopie účastníkem předložených listin je soud povinen hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2014, sp. zn. 93 Co 464/2013

Ne každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku není zapotřebí, aby pachatel jednal v úmyslu obstarat sobě nebo jinému z věci trvalý prospěch, tedy obohatit sebe nebo jiného. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp.zn. 6 To 372/2013

Dne 21. 8. 2014 Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 9 Afs 150/2013 řešil otázku, zda je pro zákon o loteriích relevantní, že o výhře či prohře rozhoduje vedle náhody také ve značné míře schopnost jednotlivých hráčů.

Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 1341/2012 významným způsobem osvětluje úlohu českých soudů v oblasti veřejné podpory.

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/13 zrušil výjimku pro starobní důchodce, jimž se dle zrušeného ustanovení neměla při zdaňování příjmů počítat sleva na poplatníka, pokud k 1. lednu pobírali starobní důchod.

Dne 1. 7. 2014 se Ústavní soud zabýval ve věci sp. zn. I. ÚS 581/14 možností restituce veřejného prostranství. V restitučním řízení byl vydán pozemek, který leží mezi velkým parkovištěm a místní komunikací, je osázen veřejnou zelení a tvoří přirozenou hranici mezi touto komunikací a parkovištěm.

V případě zpětvzetí žaloby soud vždy zkoumá ve vztahu k náhradě nákladů řízení, zda byla žaloba podána důvodně, a dále zda žalovaný z procesního hlediska zavinil, že byla žaloba vzata zpět nebo zda byla vzata zpět bezdůvodně. „Důvodnost“ podání žaloby je třeba chápat v širším kontextu – nejen ve vztahu k pouhému okamžiku zahájení řízení a zaplacení dlužné částky žalovaným.

Pokud zaměstnankyně výslovně projevila vůli tím, že odmítla podepsat dohodu o skončení pracovního poměru z důvodu svého nesouhlasu s (ne)uvedeným důvodem skončení, nelze dovodit konkludentní uzavření dohody tím, že zaměstnankyně odevzdala pracovní pomůcky, opustila služební byt a neprotestovala proti obsahu potvrzení o zaměstnání.