Články

Již od roku 2012 existuje v České republice zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který podstatným způsobem převrátil chápání postihu v oblasti trestního práva tak, že postižitelná již není pouze individuální fyzická osoba, ale může jí být i obchodní společnost či územně samosprávný celek. Novela, která od 1. prosince 2016 nabyla účinnosti, obsáhla mnohem větší penzum trestných činů, za které může být obchodní společnost, obec či město trestně odpovědné.

Neomluvená nepřítomnost zaměstnance na pracovišti není jako pojem legálně definována, nicméně ustálená judikatura považuje neomluvenou absenci zaměstnance za situaci, kdy „zaměstnanec ve sjednané pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo zákonnou překážkou v práci.“[1]

S rozšířením nových způsobů komunikace prostřednictvím sociálních médií firmám v posledních letech čím dál víc přibývají vrásky na čele. Společnosti vnímají v tomto typu komunikace samozřejmě plno pozitiv v podobě poměrně levné a přitom masové propagace jejich výrobků či služeb, jako zaměstnavatelé si ale musí dávat pozor na to, jak správně nastavit způsob komunikace.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.

Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.

Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.

Vyjádřit v angličtině výstižně rozdíl mezi platební neschopností, insolvencí, úpadkem a konkursem bývá oříšek, k jehož rozlousknutí náhodné ani promyšlené střídání slov insolvency a bankruptcy často nestačí.

Rozjíždíte firmu a potřebujete ji „nakopnout“? Máte zaběhnutou společnost a poohlížíte se po možnostech investice do zajímavého projektu? Jednáte s investorem o podmínkách investice či naopak již chcete investovat do konkrétního projektu? V tomto článku nastíníme některé aspekty vztahu mezi investorem a společností, do které chce investor investovat. V druhém díle se budeme zabývat ochranou investic.

Nedávno zveřejněný nález Ústavního soudu č. I. ÚS 190/15 vyvolal v odborných kruzích opět živou debatu nad přípustností souběhu funkcí, tj. nad otázkou, zda je možné, aby staturární orgán, resp. jeho člen, měl vedle smlouvy o výkonu funkce se společností pracovní poměr.

Druhá část příspěvku Pavla Švásty se věnuje především zásadě individualizace sankce v kontextu majetkových poměrů sankciovaného subjektu a jeho prospěchu z protiprávního jednání, dále také vztahu zásady individualizace sankce, zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti.

S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.

Pokuta představuje jeden z nejčastějších trestů ukládaných v oblasti trestního práva správního. Vyměření výše pokuty je ovládáno celou řadou zásad, které lze rozdělit do dvou skupin; v prvním případě se jedná o obecné zásady činnosti správního orgánu, upravené v hlavě druhé zákona č. 500/20004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“)[1], v druhém případě pak o zásady trestního práva správního, které se odvozují od obecných zásad platných i v trestním právu. Tyto zásady přitom neexistují a ani nemohou existovat ve vzájemné symbióze; každá z těchto zásad sleduje určitý cíl, chrání určitou hodnotu, a proto střet různých zásad ovládajících správní řízení nebo vyměřování výše sankce není ničím neobvyklým. Jednou z klasických ukázek takového střetu je problematika střetu zásady individualizace sankce na straně jedné a zásady legitimního očekávání a zásady rovnosti na straně druhé.

Druhá část příspěvku Lucie Moravčíkové o nové úpravě v oblasti veřejných zakázek se věnuje některým dalším změnám a novinkám, které přináší, konkrétně jde například o flexibilitu pořadí kroků, novinky v oblasti kvalifikace dodavatelů či možnost obnovení způsobilosti.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavatelům velkou volnost v tom, jak budou postupovat, co budou dělat a jakým způsobem budou zakázky zadávat. Tato velká volnost ale s sebou nese jeden velký problém – zadavatel bude mít vždy povinnost odůvodnit svůj postup. Jelikož zákon nedává téměř žádné mantinely, bude odůvodnění jakéhokoli postupu velmi složité.

Do Vídně to nemá z Brna daleko a kromě právnické fakulty vystudoval také německý jazyk. Možná i proto se Mgr. et Mgr. Michal Vávra začal zajímat o rakouské právo, a dnes již čtvrtým rokem vede pobočku advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners ve Vídni. Až uzraje čas, rád by se stal plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).

Nejvyšší soud vydal v roce 2014 rozsudek (23 Cdo 2654/2013), ve kterém potvrdil oprávněnost nároku na odměnu za servis ve formě paušální odměny, přestože žádný „hmatatelný“ servis poskytnut během fakturačního období nebyl. Tento článek tedy objasní skutkové okolnosti případu, které nejsou v praxi neobvyklé, a poukáže na závěry Nejvyššího soudu v této věci.

Není tomu tak dávno, kdy jsem na tomto místě popsal velmi odvážný přístup jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze, který přímočaře a hospodárně, leč přísně v mezích zákona, ve věci meritorně rozhodl, ač měl k dispozici řadu argumentů, proč věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí (O statečné odvolačce, 5. října 2016). Nyní mě zaujalo rozhodnutí soudu téhož stupně, ovšem toho olomouckého, které je právně nesmírně zajímavé, provokující vskutku hluboké úvahy a debaty, leč pro mou náturu přespříliš formalistické, chcete-li, podle mě mimo reálný život.

Do problematiky doménového práva nás tentokrát uvedl Petr Hostaš, zakládající partner advokátní kanceláře ČÍŽEK HOSTAŠ, zabývající se komplexním právním zajištěním provozu systému registrace doménových jmen v České republice. Petr Hostaš je též rozhodcem pro spory o doménová jména .EU a .CZ.

U práv zapisovaných do katastru nemovitostí zpravidla předpokládáme, že jsou zapsána podle skutečného stavu. V praxi je však možné se setkat se s řadou případů, kdy osoba zapsaná v katastru nemovitostí ve skutečnosti není vlastníkem dané nemovitosti nebo kdy katastr obsahuje chybný údaj ohledně věcného břemene. Jak v takových případech postupovat?

Přes šedesát poslanců Parlamentu ČR, zejména z KSČM a vládních stran ANO a ČSSD, se podepsalo pod návrh na znovuzavedení trestného činu, který by měl chránit hlavu státu před hanobením a urážkami ze strany veřejnosti. Podle některých předkladatelů návrhu, v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), by měl mít trest za hanobení prezidenta především výchovný charakter. Nabízí se otázka, jestli je hrozba trestu ročního odnětí svobody opravdu tím správným výchovným opatřením?

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Ve druhé části svého příspěvku představuje Mgr. Barbora Kubíková některé praktické otázky spojené s místními poplatky a jejich výběrem, např. znovuobnovenou možnost prominutí místního poplatku, vymáhání nedoplatků či poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství.

Společnost Apple nedávno dostala největší daňovou pokutu v historii EU. Bude pravděpodobně muset doplatit v přepočtu víc než 350 miliard korun za to, že si s Irskem dojednala daně nižší než jedno procento. Daňová optimalizace se opět vrací do centra pozornosti veřejnosti. V centru pozornosti zákonodárců je však už dlouho a rýsuje se hned několik způsobů, jak zákony postihnou neetické daňově optimalizační praktiky.

Příspěvek vás provede úskalími, s nimiž se obecní úředníci setkávají při správě místních poplatků. Vychází ze zkušeností veřejného ochránce práv a seminářů, které Kancelář veřejného ochránce práv pořádá pro obecní úředníky. Nejvíce se bude věnovat tématu nezletilých poplatníků místního poplatku a dále oprávnění promíjet poplatky, vymáhání poplatků a různým nedokonalostem současné právní úpravy.