Co přináší novela zákona o platebním styku
Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.
Dne 1. března 2017 nabyla účinnosti novela zákona o platebním styku, která do českého právního řádu začleňuje požadavky legislativy EU týkající se platebních účtů a mezibankovních poplatků za karetní platební transakce.
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je tzv. základní platební účet. Poskytovatelé platebních služeb z řad bank a poboček zahraničních bank budou povinni každému uživateli platebních služeb, který je spotřebitelem, základní platební účet na základě jeho žádosti zřídit. Základní platební účet musí být veden v české měně a spotřebiteli musí být poskytnuty zákonem určené služby, a to za předpokladu, že jsou tyto služby poskytovány ostatním spotřebitelům, jimž je u poskytovatele veden jiný platební účet než základní. Povinnost uzavřít se spotřebiteli na jejich žádost smlouvu o základním platebním účtu se nevztahuje na spořitelní a úvěrní družstva.
Další podstatnou novinkou je zavedení možnosti změny platebního účtu (tzv. switching), kterou dosud prováděly pouze banky, které se k tomu dobrovolně zavázaly v rámci kodexu mobility klientů České bankovní asociace. Nově budou poskytovatelé (vyjma České národní banky) změnu platebního účtu uskutečňovat povinně na základě žádosti uživatele. V souvislosti s touto změnou stanoví novela také možnost požadovat po majiteli účtu za provedení změny platebního účtu přiměřenou úplatu odpovídající skutečným nákladům poskytovatele. Tato povinná změna účtu však bude možná pouze mezi platebními účty vedenými v ČR a ve stejné měně. V ostatních případech bude nadále záležet na konkrétním poskytovateli, zda a za jakých podmínek tuto službu poskytne.
Novela dále zavádí povinnost poskytovatelů sdělit před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za nejčastěji poskytované služby spojené s platebním účtem a zpřístupnit je současně na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách. Poskytovatel bude nově dále poskytovat uživateli roční přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem včetně informací o úrocích, a to do konce února každého kalendářního roku.
V neposlední řadě přináší novela sjednocení terminologie platebních služeb na základě zakotvení zákonných definic či jednotného označení a vymezení služeb spojených s platebním účtem, uvedených ve vyhlášce ČNB, nebo stanovení pravidel srovnání služeb spojených s platebním účtem na internetu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



