Pět otázek pro Romana Fialu
I v letošním roce se účastníci odborného kongresu Právní prostor mohou těšit na vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy, tentokrát s příspěvkem s názvem: "I v procesním právu je cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly". Ačkoli pan místopředseda zůstal ve svých odpovědích tajemný a to hlavní představí až na kongresu, přece jen se můžete v následujícím rozhovoru dozvědět, jak hodnotí současný stav českého procesního práva.
Ve svém letošním příspěvku na Kongresu Právní prostor budete hovořit o problematických otázkách procesního práva. Můžete stručně představit, na co se mohou účastníci kongresu těšit?
To po mně chcete příliš, povídání si vždy připravuji krátce před konferencí. Nicméně, rád bych mluvil o tom, k čemu civilní procesní právo má sloužit a co po něm naopak nemůžeme nebo dokonce nemáme chtít.
V jakém stavu je podle Vás dnes české procesní právo?
Ve špatném, ale mohlo by to být i horší.
Jakými největšími neduhy podle Vás trpí?
Celkovou roztříštěností způsobenou bezpočtem nepromyšlených a nesystémových novelizací.
Jak hodnotíte současný stav, kdy jsou procesní pravidla obsažena hned v několika předpisech a chybí jednotný kodex?
Jako špatný.
Čemu by podle Vás měla věnovat při své práci největší pozornost pracovní skupina pro rekodifikaci civilního práva, ustavená Ministerstvem spravedlnosti?
Nepodlehnout nostalgii po “starých dobrých” časech rakouského mocnářství. Ta doba je i v civilním procesním právu nenávratně pryč.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
