Zabavení výpočetní techniky policií
Při poskytování právních služeb jsme se již několikrát setkali s problémem zabavení výpočetní techniky policií pro účely vyšetřování trestné činnosti. Problematickou je především otázka rozsahu, v jakém má k zabavení výpočetní techniky dojít.
V ideálním případě by při vyšetřování počítačové kriminality měli kriminalisté (za účasti znalce či odborníka z oblasti informační kriminality) posoudit, kterou část výpočetní techniky je a kterou není nutné zajistit. V praxi je však situace zpravidla jiná, neboť dochází k zabavení celého počítače. Přitom v řadě případů by bylo možné spokojit se při vyšetřování pouze s daty obsaženými na mediálních nosičích, tedy např. na harddisku, USB flashdiscích, CD/DVD discích atd. Zabavení věci ve větším rozsahu, než je potřebné, je přímo v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 2 odst. 4 TŘ. Uvedený postup lze označit za nepřiměřený zásah do základních práv osob, jichž se tyto úkony týkají.
Velkým problémem je ovšem obrana proti uvedenému postupu, a to především proto, že příkaz k odnětí věci je rozhodnutím sui generis, proti kterému není přípustná stížnost ani odvolání. V úvahu tedy připadá žaloba na náhradu škody vůči státu pro nesprávný úřední postup. Požadovat náhradu škody pro nezákonnost rozhodnutí lze pouze tehdy, pokud by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno.
Jiným možným krokem je ústavní stížnost pro nezákonný zásah veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ani jedno z uvedených řešení bohužel není ideální, ani negarantuje úspěch a především ani jedno z uvedených řešení nelze označit za rychlé. Na druhou stranu, bude-li takový postup tolerován bez povšimnutí, změny v praxi se nikdy nedočkáme.
Co se obecně týče obrany obviněného v rámci trestního řízení, lze s ohledem na složitost kyberkriminality jednoznačně doporučit využití služeb advokáta.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
