Zabavení výpočetní techniky policií
Při poskytování právních služeb jsme se již několikrát setkali s problémem zabavení výpočetní techniky policií pro účely vyšetřování trestné činnosti. Problematickou je především otázka rozsahu, v jakém má k zabavení výpočetní techniky dojít.
V ideálním případě by při vyšetřování počítačové kriminality měli kriminalisté (za účasti znalce či odborníka z oblasti informační kriminality) posoudit, kterou část výpočetní techniky je a kterou není nutné zajistit. V praxi je však situace zpravidla jiná, neboť dochází k zabavení celého počítače. Přitom v řadě případů by bylo možné spokojit se při vyšetřování pouze s daty obsaženými na mediálních nosičích, tedy např. na harddisku, USB flashdiscích, CD/DVD discích atd. Zabavení věci ve větším rozsahu, než je potřebné, je přímo v rozporu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 2 odst. 4 TŘ. Uvedený postup lze označit za nepřiměřený zásah do základních práv osob, jichž se tyto úkony týkají.
Velkým problémem je ovšem obrana proti uvedenému postupu, a to především proto, že příkaz k odnětí věci je rozhodnutím sui generis, proti kterému není přípustná stížnost ani odvolání. V úvahu tedy připadá žaloba na náhradu škody vůči státu pro nesprávný úřední postup. Požadovat náhradu škody pro nezákonnost rozhodnutí lze pouze tehdy, pokud by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno.
Jiným možným krokem je ústavní stížnost pro nezákonný zásah veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ani jedno z uvedených řešení bohužel není ideální, ani negarantuje úspěch a především ani jedno z uvedených řešení nelze označit za rychlé. Na druhou stranu, bude-li takový postup tolerován bez povšimnutí, změny v praxi se nikdy nedočkáme.
Co se obecně týče obrany obviněného v rámci trestního řízení, lze s ohledem na složitost kyberkriminality jednoznačně doporučit využití služeb advokáta.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
