Povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu

Překážky v práci

Překážkou v práci se rozumí právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění pracovněprávního závazku zaměstnavatele či zaměstnance. Překážka v práci může vyvstat jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele, kdy je zaměstnavateli uložena povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy po dobu, kdy zaměstnanec nekoná práci.

I. Překážky v práci na straně zaměstnance

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou uvedeny jednak v ZP a jednak v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které stanoví jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance. Jedná se o následující překážky:

a) Vyšetření nebo ošetření

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na nezbytně nutnou dobu v případě, kdy je vyšetření či ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které má se zdravotní pojišťovnou zaměstnance uzavřenou smlouvu a zároveň se jedná o zařízení, které je nejblíže bydlišti či pracovišti zaměstnance. V případě, kdy si zaměstnanec zvolí jiné než nejbližší zdravotní zařízení, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, avšak pouze po dobu, po kterou by mu náležela v případě, že by byl vyšetřen či ošetřen v nejbližším zařízení.

b) Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytnou dobu, nejvýše na 1 den, se poskytuje těžce zdravotně postiženému zaměstnanci, který využívá nehromadný dopravní prostředek k cestám do zaměstnání a z povětrnostních důvodů se nemůže do zaměstnání dopravit.

c) Svatba

Z důvodu vlastní svatby zaměstnance je zaměstnavatel povinen poskytnout takovému zaměstnanci 2 dny pracovního volna, přičemž náhrada mzdy náleží tomuto zaměstnanci za 1 den takového pracovního volna. Rodiči se poskytne pracovní volno na 1 den k účasti na svatbě dítěte, a to s náhradou mzdy nebo platu. Ve stejném rozsahu se poskytne volno také dítěti nevěsty či ženicha, ale bez náhrady mzdy nebo platu.

d) Narození dítěte

Pracovní volno s náhradou mzdy přísluší zaměstnanci k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět. K účasti zaměstnance při porodu poskytuje zaměstnavatel pracovní volno již bez náhrady mzdy.

e) Úmrtí

Z důvodu úmrtí manžela, druha či dítěte náleží zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 2 dnů. Zároveň je zaměstnavatelem poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu těchto osob.

V případě úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance či manžela zaměstnance, jakož i dítěte nebo sourozence manžela zaměstnance je poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 1 dne. Dále je poskytován 1 další den v případě, kdy zaměstnance zařizuje pohřeb uvedených osob.

Dále z důvodu úmrtí prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo jeho manžela, či osoby, která se zaměstnancem žila v době úmrtí ve společné domácnosti, je poskytováno pracovní volno s náhradou mzdy po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však 1 den. Taktéž je poskytován 1 další den v případě, kdy zaměstnance zařizuje pohřeb uvedených osob

f) Doprovod

Pracovní volno s náhradou mzdy přísluší zaměstnanci, pokud je doprovodem k vyšetření či ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu manžela, druha, či dítěte, rodiče a prarodiče, a to jak přímo zaměstnance, tak i jeho manžela. V případě, kdy zaměstnanci vzniká právo na ošetřovné z nemocenského pojištění, nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy.

g) Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu vzniká vybraným zaměstnancům, kteří se účastní pohřbu spolupracovníka.

h) Přestěhování

Náhrada mzdy nebo platu v rozsahu nezbytně nutném, nejvýše však v rozsahu 2 dnů, náleží zaměstnanci, který se v zájmu zaměstnavatele přestěhoval.

i) Dočasná pracovní neschopnost

Zaměstnanec, který byl uznán práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa (dále jen souhrnně „neschopnost“), má nárok v době prvních 14 dnů své pracovní neschopnosti na náhradu mzdy. Náhrada mzdy ovšem nepřísluší v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

j) Další případy: Dále se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace či rady zaměstnanců, účasti na školení pořádaném odborovou organizací či na školení, studia či jiné formě přípravy, k činnosti dárce krve a dalších biologických materiálů atd.

II. Překážky v práci na straně zaměstnavatele

a) Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj (tj. porucha strojního zařízení, absence dodávky surovin, chybné podklady atp.) příslušní mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. V případě přerušení práce v důsledku povětrnostních vlivů nebo živelných událostí příslušní zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.

b) Jiné překážky: O jiné překážky v práci jde v ostatních případech, kdy zaměstnanec nemůže konat práci z důvodů na straně zaměstnavatele a přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce pak výslovně počítá např. se situací, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků či služeb, kdy náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Nad výše uvedené případy poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci „pracovní volno“ s náhradou mzdy také v následujících případech:

Dovolená

Dle ustanovení § 222 ZP se zaměstnanci při čerpání dovolené poskytuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Náhradní volno za práci ve svátek

V případě, kdy zaměstnanec koná práci ve svátek, přísluší mu dle ustanovení § 115 ZP nejen dosažená mzda, ale taktéž náhradní volno v rozsahu vykonávané práce, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Za dobu náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy taktéž ve výši průměrného výdělku.

Napracování si pracovního volna

Zaměstnanec si může požádat v souladu s § 78 odst. 1 písm. i) ZP, aby mu zaměstnavatel poskytl pracovní volno, které si zaměstnanec napracuje. Takto odpracované hodiny nejsou považovány za práci přesčas. Nicméně je na uvážení zaměstnavatele, zda tuto žádost schválí.