Stephan Heidenhain

Evropské dědické osvědčení v ČR znovu na scéně: Zápis do katastru nemovitostí na základě německého notářského zápisu a nabytí v dobré víře na základě evropského dědického osvědčení jsou možné.

V září 2019 došlo ke zjednodušení podmínek pro udělení českého občanství pro emigranty a jejich potomky (novela 207/2019 Sb.). Nyní je však v Poslanecké sněmovně projednávána další novela zákona o státním občanství (zákon č. 186/2013 Sb., dále jen „zákon“ a „novela“).

Ten, kdo si myslel, že se cestování z a do České republiky po ukončení nouzového stavu 18. května 2020 vrátí do zaběhlých kolejí, se mýlil. Kontroly na hranicích zůstávají v platnosti do 13. června 2020 a letecká, železniční a autobusová doprava je stále ještě pozastavena. Omezení vstupu do země a vycestování zůstává téměř beze změny v platnosti bez časového ohraničení, turisté mají nadále úplný zákaz vstupu. Vznikají tak právní otázky, i s ohledem na roli Ministerstva zdravotnictví.

Nová pravidla pro vstup na území ČR a vycestování týkající se zejména přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů, vstoupila v platnost 14. dubna 2020. Po necelých dvou týdnech, přesněji 27. dubna 2020, vstoupila v platnost další pravidla.

Novela katastrální vyhlášky má od 1. 1. 2020 podpořit dědice s evropským dědickým osvědčením, právní stav v České republice však ponechává v rozporu s evropským právem. Nám se zatím daří vyhrávat soudní řízení týkající se vkladu vlastnického práva na základě EDO.

Od 1. listopadu 2019 mohou být do průkazů totožnosti Němců žijících v zahraničí zapsány jejich zahraniční adresy... Ačkoli spolehlivé statistické údaje nejsou k dispozici, odhaduje se, že až pět milionů německých občanů trvale žije v zahraničí. Z toho asi tři miliony žijí v jiných členských státech EU.

Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Rozsudek rakouského Nejvyššího soudního dvora („OGH“) týkající se identifikace pozemků bude mít dalekosáhlý dopad na užívání evropského dědického osvědčení (EDO) v praxi.

První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování.

Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.

Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!

Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

Nový zákon o státním občanství České republiky (zákon č. 186/2013 Sb.) je v platnosti již tři roky. Přichází doba, kdy je třeba vyhodnotit, jak se v praxi osvědčil. Prvním testem zákon již úspěšně prošel – jednalo se o šetření ústavního soudu z října 2016, které neshledalo protiústavním ustanovení, které říká, že pokud je důvodem zamítnutí udělení občanství ohrožení bezpečnosti státu, nemusí být žadatel o těchto důvodech, které podléhají utajení, informován.

Do zákona na ochranu spotřebitele se prostřednictvím novely č. 378/2015 podařilo včlenit novou, pátou část, ve které je v §§ 20z a 20za upraven registr vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitelů.

I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů.

Uveřejnění se dočkalo nové evropské nařízení o insolvenčním řízení, které bude účinné od poloviny roku 2017. Otázku, které soudy které členské země EU jsou příslušné k zahájení insolvenčního řízení, dosud řešilo evropské nařízení z roku 2000 – EU/1346/2000.