Stephan Heidenhain

Soudní dvůr Evropské unie shledal „neloajální chování“ Maltské republiky (rozsudek C-181/23) a zakázal uplatňování pravidel pro naturalizaci v maltském právu (tzv. „občanství za investice“).

Roste počet žádostí o pas státu Evropské Unie? Je snazší žádat o český nebo německý? Novinky a statistiky v žádostech o občanství v ČR a SRN přibližujeme níže.

Změnilo se s únorovou novelou zákona Lex Ukrajina postavení ukrajinských uprchlíků v ČR? A jak si poradil Nejvyšší správní soud s nezákonným a zákonným vyhoštěním ruského občana?

S účinností od 1. července 2023 byla uzavřena Rámcová smlouva o čl. 16 nařízení (ES) 883/2004, která umožňuje tzv. přeshraničním pracovníkům na dálku zůstat součástí systému sociálního zabezpečení u zaměstnavatele po delší dobu, tedy až na tři roky.

Po téměř třech letech intenzivní práce bylo Haně Lise, narozené 1935 v Teplicích-Šanově v Československu uděleno německé a české občanství.

V obou zemích jsou v průběhu roku 2024 plánovány změny zákona o státním občanství. V České republice by měli emigranti ze změn těžit, ale bohužel mnozí z nich nebudou, neboť největší překážkou pro žadatele zůstává přebujelá česká byrokracie. Nutnost pít pivo stále není podmínkou pro vydání českého pasu.

Současné české dědické právo je upraveno v občanském zákoníku, zákonu č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), konkrétně v §§ 1475-1720, překvapivě jako součást práva věcného.

S aplikací evropského nařízení o dědictví (EU č. 650/2012) jsou stále nové problémy. Nově na českých katastrálních úřadech vyvstala otázka, zda musejí EDO uplatňovat všichni dědicové ze společenství dědiců, nebo zda tak mohou činit jen někteří.

Nařízení č. 650/2012 platí již 8 let, ale v případě úmrtí osob, které se přestěhovaly do jiného státu EU za účelem pobytu v domově pro seniory, se stále vyskytují případy, kdy se žádný soud neprohlásí za příslušný k vedení dědického řízení.

Od rozhodnutí ESD z 9. 3. 2023 ve věci C-354/21 (Registrų centras VĮ) uplynuly téměř dva měsíce, ale dosud nejsou žádné reakce katastrálních úřadů v České republice, Litvě, ani dědických oddělení soudů nebo katastrálních úřadů v Německu.

Vzhledem k přetrvávající situaci na Ukrajině, prodloužila Evropská rada v říjnu 2022 na návrh Evropské komise platnost rozhodnutí č. 2022/382 o zavedení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků o jeden rok. V návaznosti na to prodloužila poskytování dočasné ochrany o jeden rok, tedy do 31. března 2024, také celá řada dalších evropských států, mezi nimi i Česká republika.

„Víza Vander Elst“ pro státní příslušníky třetích zemí s trvalým pobytem a pracovním povolením v členském státě EU mohou být vydávána také ukrajinským uprchlíkům za účelem poskytování služeb v jiné zemi EU, např. v Německu. Týká se to přibližně jednoho milionu ukrajinských uprchlíků, kteří nyní pracují v EU.

Válka na Ukrajině zuří již půl roku, ale členské státy EU již začínají rušit velkorysá pravidla rozhodnutí (EU) č. 382/2022 a zpřísňovat pravidla jinde, včetně České republiky.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině je vhodné si po 3 měsících osvětlit některé otázky týkající se institutu dočasné ochrany v zákonech č. 65/2022 Sb. („Lex Ukrajina“) a 221/2003 Sb. V současnosti se plánuje změna „Lex Ukrajina“.

V důsledku ruské útočné války proti Ukrajině Evropská unie aktivovala vůbec poprvé od roku 2001 směrnici Rady EU č. 2001/55/ES o „minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních na podporu rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími“.

Jedná se o skutečný příběh 21letého občana Velké Británie z Londýna, který chtěl v sezóně 2021/2022 pracovat jako instruktor lyžování v Rakousku a Švýcarsku.

Dvě rozhodnutí německých nejvyšších soudů, Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht BVerfG) a Spolkového soudního dvora (Bundesgerichtshof, BGH), přinesla na začátku roku 2022 částečné vyjasnění ohledně povinnosti vydávat údaje uživatelů a možnosti používat pseudonymy.

Brexit měl překvapivé důsledky v otázkách, kterými se dosud nikdo nezabýval. Ukazuje se, že československé židovské děti, kterým se podařilo odjet z Prahy do Velké Británie do konce srpna 1939 vlaky organizovanými sirem Nicholasem Wintonem, nemají obecně nárok na český nebo slovenský pas. Mají však nárok na německý pas.

Na začátku srpna 2021 došlo (zákonem č. 274/2021 Sb.) k rozsáhlým změnám v zákoně o pobytu cizinců v České republice (zákon č. 326/1999 Sb.).

Pozdě, ale přece. Německé občanství jako náprava křivd – velkorysá liberalizace německého zákona o státním občanství vstoupila v platnost.

Právo volit ve volbách do Spolkového sněmu v Německu 26. září 2021 a o necelé dva týdny později do Poslanecké sněmovny v České republice 5. a 6. října 2021 mají i občané, kteří nežijí v Německu nebo v České republice.

Systém pravidel pro vstup do země a vycestování je v době slábnoucí pandemie čím dál méně přehledný.

Apostily nejsou dle nařízení 2016/1191 potřebné už dva roky. Rozšíření o další dokumenty ale není v plánu.

Ať už chtějí uniknout dopadům Brexitu nebo pracovat v EU, čeští emigranti žijící v zahraničí i jejich potomci mohou nyní snadno získat český pas, a tímto občanství EU.

U postupu pro získání německého občanství jsou pokroky, ale je to nadále složité. Ať už chtějí uniknout dopadům Brexitu nebo pracovat v EU, rakouští nebo němečtí emigranti žijící v zahraničí i jejich potomci mohou nyní získat rakouský či německý pas, a tímto občanství EU.