Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku
Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Evropské dědické osvědčení („EDO“), které bylo uvedeno v srpnu 2015 články 62 an. evropského dědického nařízení č. 650/2012 („Nařízení“), je dokumentem, který má dědicům v EU usnadnit vyřešení dědictví s evropským prvkem a umožnit snadněji prokázat jejich dědické právo v jiných členských státech EU; vzhledem k odlišné praxi úřadů jednotlivých států ale může způsobit zásadní problémy.
Jak jsme psali v článku ze dne 20. 7. 2019 „Zápis pozemků do evropského dědického osvědčení z Německa - První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování“ a ze dne 21. 11. 2018 „Nová judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora k evropskému dědickému osvědčení“, vydávají soudy v Německu, zejména v Bavorsku, EDO tak, že zde uvedou pouze podíl dědice na celé pozůstalosti. Bohužel však odmítají uvést konkrétní věci, které jsou předmětem dědictví, zejména odmítají uvést konkrétní nemovitosti, které dědic nabyl.
Nutno podotknout, že jim Nařízení takovou povinnost ani neukládá, pouze to umožňuje. Neuvedení jednotlivých zděděných nemovitostí v EDO je ale zřejmě zásadní problém pro český katastrální úřad. Ten totiž pak odmítá provést vklad práva do katastru nemovitostí – a to i v situaci, kdy není žádných pochyb o osobách dědiců a jejich dědickém právu. Dle našeho názoru jednají české katastrální úřady v rozporu s Nařízením, a tedy protiprávně.
Vzhledem k tomu, že EDO je vydáváno na základě Nařízení, které má aplikační přednost před českými zákony, vede naše kancelář v současné době několik soudních řízení, kde jménem dědiců požaduje vklad práva do katastru nemovitostí na základě EDO poté, co katastrální úřad takový vklad zamítl.
Otázka, zda může být vlastnické právo k nemovitosti zapsáno do českého katastru nemovitostí na základě EDO, které sice nesplňuje požadavky českého katastrálního zákona, ale splňuje požadavky Nařízení, je otázkou výkladu evropského práva, a tedy úkolem Soudního dvora EU v Lucemburku.
Řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je však vedeno před více soudy. Krajský soud v Brně zaujal k této věci nekompromisně odmítavý postoj a rozhodl, že nedošlo k pochybení českých katastrálních úřadů, ale německých soudů, které údajně chybně vystavily EDO; v těchto řízeních jsme proto proti rozsudkům podali odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci.
V paralelním případě – jedná se o stejné EDO - Městský soud v Praze zamýšlí předložit Soudnímu dvoru Evropské unie na náš návrh dvě předběžné otázky k výkladu Nařízení a jeho přednosti před českým katastrálním zákonem. K vydání usnesení o přerušení řízení ani k předložení otázek dle článku 267 SFEU zatím nedošlo, formulace samotných otázek však již byla soudem s námi diskutována. Lze proto očekávat, že o této věci v budoucnu rozhodne v řízení o předběžné otázce SD EU.
O výsledcích řízení před Evropským soudním dvorem, i o výsledku odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, vás budeme na našich stránkách dále informovat.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




