Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku
Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Evropské dědické osvědčení („EDO“), které bylo uvedeno v srpnu 2015 články 62 an. evropského dědického nařízení č. 650/2012 („Nařízení“), je dokumentem, který má dědicům v EU usnadnit vyřešení dědictví s evropským prvkem a umožnit snadněji prokázat jejich dědické právo v jiných členských státech EU; vzhledem k odlišné praxi úřadů jednotlivých států ale může způsobit zásadní problémy.
Jak jsme psali v článku ze dne 20. 7. 2019 „Zápis pozemků do evropského dědického osvědčení z Německa - První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování“ a ze dne 21. 11. 2018 „Nová judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora k evropskému dědickému osvědčení“, vydávají soudy v Německu, zejména v Bavorsku, EDO tak, že zde uvedou pouze podíl dědice na celé pozůstalosti. Bohužel však odmítají uvést konkrétní věci, které jsou předmětem dědictví, zejména odmítají uvést konkrétní nemovitosti, které dědic nabyl.
Nutno podotknout, že jim Nařízení takovou povinnost ani neukládá, pouze to umožňuje. Neuvedení jednotlivých zděděných nemovitostí v EDO je ale zřejmě zásadní problém pro český katastrální úřad. Ten totiž pak odmítá provést vklad práva do katastru nemovitostí – a to i v situaci, kdy není žádných pochyb o osobách dědiců a jejich dědickém právu. Dle našeho názoru jednají české katastrální úřady v rozporu s Nařízením, a tedy protiprávně.
Vzhledem k tomu, že EDO je vydáváno na základě Nařízení, které má aplikační přednost před českými zákony, vede naše kancelář v současné době několik soudních řízení, kde jménem dědiců požaduje vklad práva do katastru nemovitostí na základě EDO poté, co katastrální úřad takový vklad zamítl.
Otázka, zda může být vlastnické právo k nemovitosti zapsáno do českého katastru nemovitostí na základě EDO, které sice nesplňuje požadavky českého katastrálního zákona, ale splňuje požadavky Nařízení, je otázkou výkladu evropského práva, a tedy úkolem Soudního dvora EU v Lucemburku.
Řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je však vedeno před více soudy. Krajský soud v Brně zaujal k této věci nekompromisně odmítavý postoj a rozhodl, že nedošlo k pochybení českých katastrálních úřadů, ale německých soudů, které údajně chybně vystavily EDO; v těchto řízeních jsme proto proti rozsudkům podali odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci.
V paralelním případě – jedná se o stejné EDO - Městský soud v Praze zamýšlí předložit Soudnímu dvoru Evropské unie na náš návrh dvě předběžné otázky k výkladu Nařízení a jeho přednosti před českým katastrálním zákonem. K vydání usnesení o přerušení řízení ani k předložení otázek dle článku 267 SFEU zatím nedošlo, formulace samotných otázek však již byla soudem s námi diskutována. Lze proto očekávat, že o této věci v budoucnu rozhodne v řízení o předběžné otázce SD EU.
O výsledcích řízení před Evropským soudním dvorem, i o výsledku odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, vás budeme na našich stránkách dále informovat.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



