ESLP: Žádná neomezená kontrola soukromé internetové komunikace na pracovišti

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) odsoudil Rumunsko pro porušení čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) rozsudkem ze dne 5. 9. 2017. Rumunský občan Bărbulescu dostal v roce 2007 výpověď ze zaměstnání, neboť soukromě využíval službu yahoo messenger, která měla sloužit výhradně pro dotazy zákazníků. To bylo obsaženo i ve vnitropodnikové směrnici, která používání messengeru k soukromým účelům jednoznačně zakazovala. Na základě sledování činnosti zaměstnance na messengeru předložil zaměstnavatel zaměstnanci okamžitou výpověď spolu s 45 stránkami přepisu jeho soukromého chatu (mimo jiné i komunikaci s jeho bratrem o soukromých záležitostech a s jeho snoubenkou na téma sex a zdraví). Rumunské soudy potvrdily výpověď v poslední instanci.

Začátkem roku 2016 ESLP stížnost zamítl a popřel tak porušení čl. 8 EÚLP, podle kterého má každý právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Velký senát však poté rozhodl jinak a vyhodnotil sledování komunikace, o němž nebyl zaměstnanec informován, a následující výpověď jako porušení článku 8 EÚLP.

Zaměstnavatel je oprávněn sledovat komunikaci zaměstnance, musí však být splněny jisté předpoklady. Rumunské soudy v tomto případě neprověřily, zda byl Bărbulescu dopředu informován o způsobu a rozsahu prováděné kontroly. Pokud se tak nestalo, jedná se o porušení práva na respektování soukromé korespondence. Není také jasné, jestli existoval legitimní důvod pro provedení kontroly a zda nemohly být použity jiné metody, například napomenutí jako mírnější prostředek, který by vedení soukromé korespondence zabránil. Velký senát ESLP proto uznal porušení čl. 8 EÚLP a zaměstnanci Bărbulescu přiznal odškodnění ve výši 1 365 eur.

Zaměstnavatel musí ještě před zahájením kontroly na pracovišti zaměstnance informovat o možnosti uskutečnění této kontroly a o jejím rozsahu; měl by pro ni dále existovat i legitimní důvod a nakonec by se měla volit mírnější opatření s menším dopadem, než jaký má výpověď.

Rozsudek ESLP se sice týká pouze Rumunska, uvedená kritéria však budou v budoucnosti závazná pro všechny evropské společnosti (s výjimkou Běloruska), neboť všichni členové Evropské rady musí tento princip dodržovat. Rozsudek se v zásadě shoduje s požadavky na kontrolování zaměstnanců v rámci nového evropského nařízení na ochranu osobních údajů (tzv. GDPR), které má vstoupit v platnost v květnu 2018. Je třeba vzít na vědomí také obecný režim povolení z článku 5 a násl., jakož i článku 88 („Zpracování dat v souvislosti se zaměstnáním“). Jedná se o velmi obecný rámec, který odpovídá dosavadnímu (německému) federálnímu zákonu na ochranu soukromí (náležitosti pro vyplňování smluv nebo uplatňování oprávněného důvodu), ledaže budou v převaze zájmy dotyčné osoby. GDPR také požaduje adekvátní kontrolu, o níž však musí být zaměstnanec předem informován.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu