Ztráta volebního práva Němců žijících v zahraničí v nadcházejících volbách do Spolkového sněmu?
Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!
Téměř bez povšimnutí německou veřejností může dojít u voleb do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 k vyloučení mnoha Němců žijících v zahraničí (ve smyslu německých občanů s bydlištěm v zahraničí) z možnosti výkonu jejich volebního práva. To se týká zejména německých občanů, kteří alespoň po dobu 25 let nemají hlavní bydliště ve Spolkové republice Německo. Důvodem je změna spolkového volebního zákona z roku 2013. V současnosti žije v ostatních zemích EU více než jeden milion německých občanů, celkem žije v zahraničí až 3,5 milionů Němců. Přesné statistiky neexistují, stejně jako statistiky o tom, kolika německým občanům nyní ztráta volebního práva skutečně hrozí.
Na pozadí změny spolkového volebního zákona stojí fakt, že stará úprava, podle které záviselo volební právo na hlavním bydlišti v Německu po dobu až tří měsíců po čtrnáctém roku věku, byla Spolkovým ústavním soudem shledána dne 4. července 2012 protiústavní, a to z důvodu porušení zákazu svévole a požadavku jasnosti právní úpravy. Na to vznikla v roce 2013 nová úprava: všichni Němci mají právo volit, pokud měli po 14. roce věku a zároveň před méně než 25 lety po dobu alespoň tří měsíců hlavní bydliště v Německu, nebo pokud prokáží, že „z jiných důvodů osobně a bezprostředně získali povědomí o politických poměrech ve Spolkové republice Německo a jsou jimi dotčení“. Zdá se tedy, že stará protiústavní úprava byla nahrazena novou protiústavní úpravou – alespoň tedy v případě druhé alternativy – neboť nové ustanovení („osobní a bezprostřední povědomí“) je naprosto neurčité.
Takoví němečtí občané, kteří sice žijí v zahraničí, ale jsou stále hlášeni k pobytu v Německu, jsou zapsáni ve volebním seznamu místa zapsaného pobytu a obdrží na tuto adresu také oznámení o konání voleb. Pro tuto kategorii německých občanů se nic nemění, nemusí ani žádat o zápis do volebního rejstříku. Oproti tomu němečtí občané, kteří již sice v Německu nebydlí, ale po 14. roku věku (taková nelogická je zákonná úprava, ačkoliv se volební právo nabývá dovršením 18 let věku) zde bydleli alespoň po dobu tří měsíců a současně bydliště zde opustili před méně než 25 lety, musí před každými volbami do spolkového sněmu žádat o zápis do volebního seznamu, a to v obci, ve které měli své poslední bydliště. Žádost musí být podána tři týdny před volbami, tedy nejpozději 3. září 2017, a to v originále. Není možné podat žádost pomocí e-mailu, skenu, faxu atd., s tím, že pro dodržení lhůty je rozhodující doručení obci.
Kritickou se ovšem situace stává pro zahraniční Němce, kteří jsou déle než 25 let odhlášeni z pobytu v Německu, nebo kteří v Německu nikdy nežili nebo zde žili po dobu kratší než tří měsíců nebo jen do 14. roku věku. Tito musí dodatečně do tří týdnů před volbami, tzn. nejpozději 3. září 2017, prokázat vůči obci svého posledního bydliště nebo vůči té obci, se kterou jsou nejúžeji spojeni, své povědomí a dotčení politickými vztahy v Německu. Pasivní konzumace médií nestačí. Měla by postačit aktivita v místním zahraničním spolku politické strany, případně práce na německé ambasádě, v Goetheinstitutu či v jiném státním institutu jako místní zaměstnanec. Případy skupin dotčených osob, které vybírali pracovníci ministerstva zahraničí a úřadu spolkového úředníka pro volby („Bundeswahlleiter“), jsou vskutku absurdním a hlasitým příkladem byrokracie.
Problém této evidentně protiústavní změny tkví v tom, že ztráta volebního práva je definitivní, neboť právní cestou může být napadena pouze stížností na kontrolu voleb po volbách, nejprve před Spolkovým sněmem a následně před Spolkovým ústavním soudem. Tak také došlo k soudním rozhodnutím z roku 2012 – ta se týkala vyloučení dvou spolkových občanů žijících v Belgii z voleb do Spolkového sněmu v roce 2009.
Proto je třeba doporučit všem Němcům žijícím v zahraničí, aby co nejdříve podali žádost u obce svého posledního bydliště a aby požadovali písemné potvrzení jejich zápisu do volebního seznamu. V opačném případě hrozí mnoha Němcům žijícím v zahraničí u nejdůležitějších voleb roku 2017 definitivní ztráta volebního práva.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




