Změny insolvenčního zákona od 1. července 2017
Rozsáhlé změny v insolvenci spotřebitelů se dotknou i řízení o oddlužení. Toto řízení přitom tvoří významnou část všech insolvenčních řízení: 75,60 % všech žádostí v roce 2016 (celkem 29 500) se týkalo oddlužení (v letech 2011-2016 to bylo 63,67 %).
Novela insolvenčního zákona (IZ) (zákon č. 64/2017 Sb.) vstoupila v účinnost 1. 7. 2017. V případě řízení o oddlužení mohou zpracovávat a podávat žádosti pouze advokáti a akreditované osoby. Důvod je zřejmý, velká část žádostí na oddlužení musela být z důvodu chybného zpracování zamítnuta. Za vyhotovení žádosti přísluší advokátům a akreditovaným osobám odměna ve výši do 4 000 Kč (u žádostí, které podávají manželé společně, se jedná o částku v maximální výši 6 000 Kč). Toto pravidlo představuje téměř plánovitý zásah do smluvní svobody advokátů. Výše nároku na odměnu se pak dále snižuje už z toho důvodu, že tento nárok představuje pohledávku za majetkovou podstatou a tudíž není zcela jasné, zda bude vymahatelný.
Kromě advokátů mohou žádosti na oddlužení podávat i tzv. akreditované osoby. Třetí část insolvenčního zákona (§§ 418a bis 418l IZ) obsahuje nová pravidla pro udělení akreditace, o kterém, v rámci řízení, rozhoduje ministerstvo spravedlnosti. V tomto řízení musí osoby, které nejsou advokáty, předložit velké množství odpovídajících dokumentů.
Pokud žádost o oddlužení vykazuje nějaké nedostatky – anebo nebyla podána advokátem nebo jinou akreditovanou osobou –, zašle soud výzvu, aby byly nedostatky odstraněny během následujících sedmi dnů. Po uplynutí této lhůty je žádost zamítnuta.
V opačném případě následuje dvoukolejné řízení o oddlužení, tedy oddlužení formou zpeněžení majetku nebo oddlužení plněním splátkového kalendáře. U hraničních hodnot, tedy v případě plnění min. 30 % pohledávek, jakož i pětiletou dobou splácení dluhů podle splátkového kalendáře, novela nic nemění. Pro řízení o oddlužení jsou také stanovena přesná pravidla pro případ odmítnutí oddlužení, týkající se povinnosti insolvenčního správce sepsat podrobnou zprávu k oddlužení a další předpisy pro realizaci řízení o oddlužení. Na závěr byla zavedena také nová pravidla pro přezkoumání přihlášených pohledávek. Tím bylo jasně stanoveno, že pohledávky přihlášené do řízení o oddlužení též podléhají přezkoumání a nestane se, že by nebyl u přihlášených pohledávek, které jsou neúčinné nebo v rozporu s dobrými mravy, prověřen právní důvod a jejich výše. Tím dochází k zohlednění rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Radlinger (rozsudek ze dne 21.4.2016, C-377/14), podle kterého mohou být v řízeních o oddlužení přezkoumány všechny pohledávky. Jako věřitelé totiž přihlašovaly v minulosti pohledávky i banky a úvěrové instituce, které poskytovaly spotřebitelské úvěry s tak vysokými úroky, že nárok na vrácení peněz nebyl z důvodu rozporu s dobrými mravy uznán.
Všechny změny, které novela zavádí, vstoupily v platnost v polovině tohoto roku, tedy 1. 7. 2017. Změny se ale týkají také těch řízení o oddlužení, která už byla zahájena před 1. 7. 2017. Pouze žádosti o oddlužení, které byly podány po 1. 7. 2017, musí být zpracovány výhradně advokátem nebo akreditovanou osobou.
Jestli akreditace pomůže zlepšit kvalitu podávaných návrhů na oddlužení, nebo pouze dojde k zavedení další byrokracie spojené s akreditací, se teprve ukáže. Nové změny určitě zlepší průběh řízení o oddlužení a zajistí, že oddlužení, které je nejdůležitejším způsobem vyřízení insolvence (její podíl stoupl od roku 2011 kontinuálně ze 40 % na zatím 75 % všech návrhů; jen v roce 2016 bylo podáno 22306 žádostí) zůstane i v budoucnosti nejdůležitejším způsobem, jak spotřebitele oddlužit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




