Alternativní řešení spotřebitelských sporů
I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů.
Od roku 2016 jsou pro toto řízení příslušné následující úřady: pro spory týkající se finančního plnění je příslušný finanční arbitr – s rozšířenou pravomocí, spory v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu, spory v oblasti energií (elektřina, dálkové topení, plyn) řeší Energetický regulační úřad a všechny další oblasti spadají pod kompetenci České obchodní inspekce (ČOI) nebo jiného pověřeného subjektu. Tímto subjektem mohou být profesní komory nebo další subjekty, které budou na základě náročné zkoušky zapsány do seznamu pověřených subjektů u Ministerstva průmyslu a obchodu.
Všichni podnikatelé jsou už teď povinni informovat spotřebitele jasným, srozumitelným a dostupným způsobem o možnosti alternativního řešení sporů a o úřadech, kterým urovnání sporů přísluší. Tyto informace musí být uvedeny i na jejich internetových stránkách (nový § 14 zákona o ochraně spotřebitele). Pokud nemůže být spor mezi podnikatelem a spotřebitelem ihned urovnán, musí podnikatel písemně, nebo prostřednictvím jiného paměťového média upozornit na možnost alternativního řešení sporu a navrhnout konkrétní subjekty, kterým řešení těchto sporů přísluší (novela nicméně neobsahuje žádné sankce, s výjimkou peněžité pokuty, která může být v případě nedodržení této povinnosti uložena).
Principem alternativního řešení sporů je skutečnost, že toto řízení může iniciovat pouze spotřebitel. Příslušný úřad nebo pověřený subjekt nejprve vyzve obě strany, aby se ke sporu vyjádřily. Až poté tento úřad nebo pověřený subjekt řízení zahájí a navrhne řešení tohoto sporu; tyto otázky nicméně řeší novela v §§ 20n ff. jen povrchně (vše by mělo být více upraveno v ustanovení § 20x, nebo alespoň stanoveno nařízeními ČOI; podrobnosti je možné vyčíst z dalších zákonů, např. z energetického a telekomunikačního zákona a zákona o veřejném ochránci práv). Toto řízení probíhá bezplatně, každá ze stran však nese své vlastní náklady sama (§ 20w).
Nedostatkem tohoto řízení je možnost odmítnutí zahájení řízení z důvodu nepříslušnosti úřadu nebo subjektu (§ 20q odst. 2 písmeno a)). Pro tento případ není v novele stanoveno, v jaké lhůtě by mělo být v této záležitosti rozhodnuto, neexistuje ani žádný automaticky závazný odkaz na příslušný úřad.
Řízení by mělo trvat maximálně 90 dní. Ve složitějších případech, které v této lhůtě není možné vyřešit, může být tato lhůta o dalších 90 dní prodloužena (viz § 20t odst. 2). Řízení může být kdykoliv ukončeno pouze spotřebitelem, nikoliv podnikatelem. Oba mají ale možnost řešit celou záležitost před soudem. Ukončení alternativního řešení sporu je možné písemnou dohodou, prohlášením spotřebitele o přerušení řízení, smrtí spotřebitele, uplynutím 90 denní lhůty, popř. odmítnutím žádosti. Novela neupravuje, zda může úřad, kterému alternativní řešení sporů přísluší, spor formou vydání rozhodnutí ukončit.
Do jaké míry mohou ostatní úřady vydávat vlastní procesní pravidla je zatím nejasné. Nedostatkem dané úpravy je dále skutečnost, že v novele nejsou stanovena pravidla pro rozhodování jednotlivých úřadů. Některé detaily je možno vyčíst ze zvláštních zákonů, ale to jen částečně. Na to, jak bude probíhat řízení ve věci alternativního řešení sporů, pro které je stanovena lhůta 90, maximálně však 180 dní, bez jasných pravidel a jak má návrh na vyrovnání vypadat, si tedy musíme počkat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




