Alternativní řešení spotřebitelských sporů
I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů.
Od roku 2016 jsou pro toto řízení příslušné následující úřady: pro spory týkající se finančního plnění je příslušný finanční arbitr – s rozšířenou pravomocí, spory v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu, spory v oblasti energií (elektřina, dálkové topení, plyn) řeší Energetický regulační úřad a všechny další oblasti spadají pod kompetenci České obchodní inspekce (ČOI) nebo jiného pověřeného subjektu. Tímto subjektem mohou být profesní komory nebo další subjekty, které budou na základě náročné zkoušky zapsány do seznamu pověřených subjektů u Ministerstva průmyslu a obchodu.
Všichni podnikatelé jsou už teď povinni informovat spotřebitele jasným, srozumitelným a dostupným způsobem o možnosti alternativního řešení sporů a o úřadech, kterým urovnání sporů přísluší. Tyto informace musí být uvedeny i na jejich internetových stránkách (nový § 14 zákona o ochraně spotřebitele). Pokud nemůže být spor mezi podnikatelem a spotřebitelem ihned urovnán, musí podnikatel písemně, nebo prostřednictvím jiného paměťového média upozornit na možnost alternativního řešení sporu a navrhnout konkrétní subjekty, kterým řešení těchto sporů přísluší (novela nicméně neobsahuje žádné sankce, s výjimkou peněžité pokuty, která může být v případě nedodržení této povinnosti uložena).
Principem alternativního řešení sporů je skutečnost, že toto řízení může iniciovat pouze spotřebitel. Příslušný úřad nebo pověřený subjekt nejprve vyzve obě strany, aby se ke sporu vyjádřily. Až poté tento úřad nebo pověřený subjekt řízení zahájí a navrhne řešení tohoto sporu; tyto otázky nicméně řeší novela v §§ 20n ff. jen povrchně (vše by mělo být více upraveno v ustanovení § 20x, nebo alespoň stanoveno nařízeními ČOI; podrobnosti je možné vyčíst z dalších zákonů, např. z energetického a telekomunikačního zákona a zákona o veřejném ochránci práv). Toto řízení probíhá bezplatně, každá ze stran však nese své vlastní náklady sama (§ 20w).
Nedostatkem tohoto řízení je možnost odmítnutí zahájení řízení z důvodu nepříslušnosti úřadu nebo subjektu (§ 20q odst. 2 písmeno a)). Pro tento případ není v novele stanoveno, v jaké lhůtě by mělo být v této záležitosti rozhodnuto, neexistuje ani žádný automaticky závazný odkaz na příslušný úřad.
Řízení by mělo trvat maximálně 90 dní. Ve složitějších případech, které v této lhůtě není možné vyřešit, může být tato lhůta o dalších 90 dní prodloužena (viz § 20t odst. 2). Řízení může být kdykoliv ukončeno pouze spotřebitelem, nikoliv podnikatelem. Oba mají ale možnost řešit celou záležitost před soudem. Ukončení alternativního řešení sporu je možné písemnou dohodou, prohlášením spotřebitele o přerušení řízení, smrtí spotřebitele, uplynutím 90 denní lhůty, popř. odmítnutím žádosti. Novela neupravuje, zda může úřad, kterému alternativní řešení sporů přísluší, spor formou vydání rozhodnutí ukončit.
Do jaké míry mohou ostatní úřady vydávat vlastní procesní pravidla je zatím nejasné. Nedostatkem dané úpravy je dále skutečnost, že v novele nejsou stanovena pravidla pro rozhodování jednotlivých úřadů. Některé detaily je možno vyčíst ze zvláštních zákonů, ale to jen částečně. Na to, jak bude probíhat řízení ve věci alternativního řešení sporů, pro které je stanovena lhůta 90, maximálně však 180 dní, bez jasných pravidel a jak má návrh na vyrovnání vypadat, si tedy musíme počkat.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



