Články s tagem: znalecký posudek

Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.

Znalecké posudky soudům poskytují odborná stanoviska k otázkám, které vyžadují speciální znalosti určitého oboru – například ekonomiky, stavebnictví, zdravotnictví apod.

K otázce závaznosti specializace soudního znalce v českém právním řádu.

Praha 24. dubna (ČTK) - Městské státní zastupitelství v Praze se zabývá podezřením na křivé výpovědi, které mohly zaznít při projednávání kauzy Čapí hnízdo u Městského soudu v Praze.

Praha 1. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti chce zvýšit odměnu pro soudní znalce z dosavadních 300 až 450 korun za hodinu na 800 až 1000 korun za hodinu. Soudní tlumočníci mají nově dostávat 750 korun za hodinu, překladatelé pak 550 Kč za každou započatou normostranu textu.

Platforma Rozumné právo: soudní znalci zastávají v demokratickém právním státě nezastupitelnou úlohu a bez jejich posudků se soudy, orgány veřejné správy či soukromé osoby v odborně složitých otázkách neobejdou.

Nově předložený znalecký posudek je důkazem často navrhovaným za účelem povolení obnovy trestního řízení. Za jakých podmínek strana řízení se znaleckým posudkem může skutečně uspět?

Chronický nedostatek kvalitních řemeslníků trápí každého z nás. Nedostatek soudních znalců se naopak většiny lidí zdánlivě netýká. Ale opravdu jen zdánlivě.

Kdy půjde ještě o nutnou obranu a kdy se již bude jednat o trestný čin? Ukážeme si na případu, kde se ukázala velmi spornou otázka právní kvalifikace.

Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zde přinášíme přehled nejdůležitějších změn.

Po celá desetiletí se trestní judikatura (s úlevou zjišťuji od svých „civilistických“ kolegů, že u nich také) v řadě otázek posouvá k čím dál častějšímu používání znaleckých posudků. A to v nejrůznějších oborech a ve velmi pestré škále kladených otázek.

Aneb jak vyhovět dvěma rozporuplným ustanovením zákona o přeměnách ohledně dne, k němuž se stanovuje výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění na společníka znalcem jmenovaným soudem.

Praha 12. října (ČTK) - Před zahájením třetího procesu s někdejším ředitelem Nemocnice Na Homolce Vladimírem Dbalým bude muset pražský městský soud povolat psychiatra, který se vyjádří k duševnímu stavu spoluobžalovaného lékaře Františka Tovaryše. Vyplývá to z usnesení, kterým Vrchní soud v Praze vyjádřil nesouhlas se zastavením Dbalého trestního stíhání a které má ČTK k dispozici.

Ostrava 12. září (ČTK) - Znalci Igor Fargaš a Radek Matlach dostali dnes u Krajského soudu v Ostravě za zkreslený znalecký posudek v kauze Petra Kramného trest vězení s podmíněným odkladem na dva roky a pětiletý zákaz činnosti. Soud dospěl k názoru, že se znalci dopustili křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Podle soudkyně Petry Ritterové oba vědomě zkreslili závěry posudku ve prospěch obžalovaného, který byl odsouzen k osmadvacetiletému trestu za to, že v roce 2013 na dovolené v egyptském hotelu zavraždil elektrickým proudem svou manželku a dceru.

Praha 9. září (ČTK) - Odvolací pražský vrchní soud dnes potvrdil osvobozující rozsudek v případu prodeje budov Českých drah Univerzitě Karlově. Obžalobě čelilo osm lidí. Státní zástupce tvrdil, že stát přišel při transakci o více než sto milionů korun kvůli nepravdivým znaleckým posudkům. Obžalovaní vinu od počátku odmítali. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Svou justiční kariéru jsem na trestním úseku zahájil v přelomové době konce osmdesátých let minulého století. Ještě jako čekatel jsem probíral na Obvodním soudu pro Prahu 10 stovky spisů v souvislosti s rozsáhlou amnestií prezidenta Husáka, abych po pár měsících tytéž spisy a mnohé další studoval v rámci amnestie prezidenta Havla. Do třetice pak přišla rehabilitace.

Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.

Ústí nad Labem 21. ledna (ČTK) - Soud dnes zprostil zdravotní sestru Věru Marešovou obžaloby z vražd šesti pacientů v Lužické nemocnici v Rumburku. Státní zástupce pro ni žádal doživotí. Podle krajského ústeckého soudu nebylo prokázáno, že se skutky staly. Marešová zabíjela podle obžaloby pacienty jednotky intenzivní péče draslíkem, aby si ulehčila práci. Revizní posudek ale otravu draslíkem nepotvrdil. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal.

Ve sporu o nároku vyplývajícího z ochrany práv vlastníka průmyslových vzorů a z ochrany proti nekalé soutěži je otázka informovaného uživatele otázkou právní a nikoli odborně-skutkovou, proto ji nepřísluší hodnotit a posuzovat znalci. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015, č.j. Cmo 112/2014-446

Ústavní soud, ač strážce ústavnosti, často ve své rozhodovací praxi „zafušuje do řemesla“ obecným soudům v čistě procesních otázkách, i když opakovaně připomíná, že není součástí soustavy obecných soudů.

Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem, na základě něhož by mohl soud učinit skutková zjištění. Ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17.7.2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013

Jak široká má být svoboda slova, ústavou zaručená, ale samozřejmě zákony v určitých směrech omezená? To je v rukou zákonodárce, aby svou politickou vůli vtělil do konkrétních ustanovení. Na soudci pak je, aby zákon v konkrétních případech vyložil. Zejména u polických projevů, dotýkajících se navíc dvou totalitních ideologií, které tak tvrdě zasáhly do života Evropy ve dvacátém století, to však stále vzbuzuje emoce.

Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.