Žalobci se zabývají možnými křivými výpověďmi v kauze Čapí hnízdo
Praha 24. dubna (ČTK) - Městské státní zastupitelství v Praze se zabývá podezřením na křivé výpovědi, které mohly zaznít při projednávání kauzy Čapí hnízdo u Městského soudu v Praze.
Na dotaz ČTK to dnes odpověděl mluvčí žalobců Aleš Cimbala. Soudce Jan Šott v nepravomocném rozsudku, kterým zprostil obžalované Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby, označil za nepravdivé výpovědi někdejšího manažera Čapího hnízda Františka Šlingra a finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové.
“Těmito podněty se nadále zabýváme. I v této souvislosti jsme vyčkali na doručení opisu rozsudku a všech protokolů z hlavního líčení, které věrně zachycují průběh hlavního líčení a výpovědi jednotlivých svědků. Je logické, že případné vytěžení poznatků je též nutné opřít o podklady, ze kterých je možné podezření na spáchání trestného činu dovozovat,” uvedl Cimbala.
“Nyní dostane přednost zpracování odůvodnění odvolání, poté se státní zástupce zaměří na vyřízení těchto poznatků,” doplnil mluvčí. Státní zástupce Jaroslav Šaroch podal proti rozsudku odvolání v polovině dubna. Kauzou se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.
Šlingr u soudu popisoval svoje působení na Farmě Čapí hnízdo od roku 2010 do roku 2013. S jistotou podle soudu tvrdil, že Babiš do vedení společnosti nijak nezasahoval a že při jednání s marketingovými specialisty Jakubem Antošem a Terezou Svěrákovou byl Babiš pouze prostředníkem. “Tato výpověď je však, právě pokud jde o jednání s paní S. a panem A. v období od podzimu 2012, podle soudu zjevně nepravdivá,” píše soudce v odůvodnění svého rozhodnutí. Odkazuje přitom na výpovědi obou svědků i jejich e-mailovou komunikaci. Z té podle soudu vyplývá, že oba vnímali Babiše jako faktického šéfa.
Soudce v rozsudku zmiňuje, že ačkoli výpovědi Svěrákové a Antoše prokazují, že přinejmenším od podzimu 2012 Babiš aktivně vystupoval za Farmu Čapí hnízdo, nejde o rozhodnou skutečnost pro posouzení jeho jednání v období do července 2010, kdy byla čerpána padesátimilionová dotace pro malé a střední podniky, které se obžaloba týká. Podle soudu jde o indicii, která by mohla naznačovat Babišovo dlouhodobější aktivní působení a podíl na rozhodování, další svědecké výpovědi však tuto domněnku nepotvrdily.
Procházková ve své výpovědi před soudem mimo jiné popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo. Uvedla, že působila při oslovení banky pouze jako zprostředkovatel pro Nagyovou. Její výpověď je ale podle Šotta v rozporu se svědeckou výpovědí bankéře Filipa Koutného, který v bance HSBC, jež Čapímu hnízdu úvěr poskytla, v dané době pracoval. Jeho tvrzení navíc podporují i vnitřní záznamy banky, uvedl soud. I v případě Procházkové by se tak vyšetřovatelé měli podle Šotta zabývat tím, zda žena vypovídala křivě.
Soud dále konstatuje, že Agrofert zajistil v roce 2008 pro Čapí hnízdo bankovní úvěr, což svědčí o propojenosti obou subjektů. “Nicméně, vzhledem ke vztahu obžalovaného Babiše k jeho rodině a k samotnému projektu farmy je takové počínání rozumně vysvětlitelné, lidsky zcela pochopitelné a logické, a především není nijak nezákonné, z hlediska oprávněnosti žádosti o dotaci navíc není samo o sobě nijak podstatné,” uvedl Šott.
V odůvodnění také soudce vysvětluje, že podle doporučení v pravidlech dotačního řízení není faktická propojenost při posouzení malého podniku podstatná. Podnik propojený s jiným může podle dokumentu ztratit svou pozici “malého nezávislého podniku” jen v případě, kdy by působil na stejném či sousedním trhu, jako podnik s ním propojený.
Soudce se v odůvodnění věnuje i tomu, zda další ze svědků, někdejší manažer Čapího hnízda Tomáš Rak, nemohl spáchat trestný čin vydírání. Rak při vyšetřování případu nejprve na policii uvedl, že o vlastníkovi Čapího hnízda nevěděl. Na dalším výslechu v září 2021 ale muž řekl, že se z různých náznaků mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Agrofert nebo Babiš. Předtím ale po Agrofertu požadoval 350.000 korun, které mu firma údajně dlužila, a výpověď změnil až poté, co peníze nedostal. U soudu Rak vypovídat odmítl.
“Za dané situace soud konstatuje, že svědek je natolik nedůvěryhodný a jeho druhá výpověď natolik obecná, že ji nelze hodnotit jako podstatný věrohodný důkaz,” uvedl v odůvodnění Šott. Soudce doplnil, že policisté už řešili, zda Raka stíhat pro křivou výpověď, nevěděli však, která z jeho výpovědí je nepravdivá, případ proto odložili.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



