Znalecký posudek předložený účastníkem řízení
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.
Hlavním argumentem soudu byla jednota právního řádu. Pro trestní, občanské i správní řízení před soudem se znalecké posudky předložené účastníkem řízení za znalecké posudky považují již od roku 2011. Byl by nesmysl, aby tomu ve správním řízení bylo jinak; tj. aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za obyčejný podklad rozhodnutí, zatímco v navazujícím řízení před soudem by nabyla důkazní síly znaleckého posudku.
Pokud tedy účastník správního (např. přestupkového) řízení předloží vlastní znalecký posudek (mající všechny náležitosti dle § 127a občanského soudního řádu) pak k němu musí správní orgán jako ke znaleckému posudku přistupovat.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu
