Deset hlavních změn dle nového znaleckého zákona
Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zde přinášíme přehled nejdůležitějších změn.
1. Zavedení kategorie „znalecké kanceláře“
Stejně jako doposud mohou znaleckou činnost provádět znalci nebo znalecké ústavy. Nově je však kategorie znaleckých ústavů vyhrazena pouze pro subjekty typu vysoké školy, veřejné výzkumné instituce apod., které vykonávají vědeckovýzkumnou činnost. Pro obchodní korporace vykonávající (komerční) znaleckou činnost je nově zavedena kategorie „znalecké kanceláře“.
2. Podrobné vymezení náležitostí znaleckého posudku
Oproti dosavadní právní úpravě jsou podrobněji stanoveny formální i obsahové náležitosti znaleckých posudků. Dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti musí znalecký posudek obsahovat mj. konkrétní odbornou otázku zadanou zadavatelem, popis postupu znalce při sběru dat, výčet vybraných zdrojů apod.
Co se týče formálních náležitostí znaleckých posudků, jsou stanoveny mj. náležitosti titulní strany (např. uvedení zadavatele a předmětu posudku) a poslední strany posudku (např. údaj o odměně). Tyto náležitosti musí splňovat všechny znalecké posudky vydané po 31. 12. 2020.
3. Rozšíření odpovědnosti znalce při výkonu znalecké činnosti
Nový zákon částečně mění a doplňuje stávající úpravu přestupků za porušení zákona o znalcích. Osoby vykonávající znaleckou činnost mohou být nově odpovědné přibližně za 15 typů přestupků – např. za nedodržení evidenčních povinností, nesplnění obsahových náležitostí znaleckého posudku, nesprávné vyúčtování odměny apod. Pokud jde o peněžité sankce, dělí se tyto do tří skupin podle závažnosti: do 75.000 Kč, do 250.000 Kč a do 500.000 Kč.
4. Povinné pojištění subjektů vykonávající znaleckou činnost
Všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost (vyjma organizačních složek státu) jsou povinny uzavřít pojištění své odpovědnosti za výkon této činnosti. Minimální limit pojistného plnění pro znalce je 1 mil. Kč a 5 mil. Kč pro znalecké ústavy a znalecké kanceláře. Potvrzení o tomto pojištění je třeba předkládat Ministerstvu spravedlnosti.
5. Nárok na zápis do seznamu znalců
Oproti dosavadní právní úpravě má žadatel o zápis do seznamu znalců na tento zápis právní nárok. Jakmile splní veškeré zákonem stanovené podmínky je Ministerstvo spravedlnosti povinno jej do seznamu zapsat.
6. Zavedení nových zkoušek pro znalce
Žadatel o znalecké oprávnění je povinen složit vstupní zkoušku, která se skládá z obecné a zvláštní části. Obecná část zkoušky se koná formou písemného testu, v jehož rámci jsou prověřeny znalosti žadatele v oblasti právních předpisů regulujících znaleckou činnost. Zvláštní část má formu ústního pohovoru před zkušební komisí, při kterém žadatel obhajuje zkušební znalecký posudek ve zvoleném oboru a odvětví.
7. Elektronické vedení znaleckého deníku
Subjekty vykonávající znaleckou činnost jsou povinny uvádět údaje o posudcích v elektronické evidenci posudků vedené Ministerstvem spravedlnosti. Veškeré údaje je třeba zapisovat do 5 pracovních dnů od rozhodné skutečnosti. Obsah evidence by měl být přístupný výhradně Ministerstvu spravedlnosti, nicméně na základě odůvodněné žádosti mohou být tyto údaje zpřístupněny i jiným orgánům veřejné moci.
8. Nový seznam znalců
Nový znalecký zákon zavádí nový seznam znalců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Tento se člení na veřejnou a neveřejnou část. Ve veřejné části budou přitom k dispozici nejenom údaje o názvu, oboru, odvětví a specializaci subjektu vykonávající znaleckou činnost, ale např. i údaje o spáchaných přestupcích nebo pozastavení činnosti.
9. Změny v odměňování znalců
Odměna za znaleckou činnost je dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb. nově stanovena ve výši 300 Kč až 450 Kč za hodinu účelně vynaložené práce. Oproti předchozí úpravě je daná výše jednotná pro znalce, znalecké kanceláře i znalecké ústavy. Subjekty vykonávající znaleckou činnost budou mít nově nárok i na náhradu za ztrátu času při cestě do místa provedení úkonu nebo při čekání na jeho provedení.
10. Přechodné období
Subjekty, které vykonávaly znaleckou činnost dle dosavadních předpisů, mají 5 let od nabytí účinností nového zákona na to, aby získaly oprávnění k výkonu znalecké činnosti dle nového zákona. Pokud se jim to nepodaří, jejich oprávnění uplynutím této lhůty zanikne.
Pokud jde o znalecké ústavy a znalecké kanceláře (resp. znalecké ústavy dle I. oddílu), jsou tyto navíc povinny prokázat do jednoho roku od účinnosti nového zákona, že vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím alespoň jednoho znalce (resp. dvou znalců, pokud jde o znalecké kanceláře) oprávněného k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




