Deset hlavních změn dle nového znaleckého zákona
Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zde přinášíme přehled nejdůležitějších změn.
1. Zavedení kategorie „znalecké kanceláře“
Stejně jako doposud mohou znaleckou činnost provádět znalci nebo znalecké ústavy. Nově je však kategorie znaleckých ústavů vyhrazena pouze pro subjekty typu vysoké školy, veřejné výzkumné instituce apod., které vykonávají vědeckovýzkumnou činnost. Pro obchodní korporace vykonávající (komerční) znaleckou činnost je nově zavedena kategorie „znalecké kanceláře“.
2. Podrobné vymezení náležitostí znaleckého posudku
Oproti dosavadní právní úpravě jsou podrobněji stanoveny formální i obsahové náležitosti znaleckých posudků. Dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti musí znalecký posudek obsahovat mj. konkrétní odbornou otázku zadanou zadavatelem, popis postupu znalce při sběru dat, výčet vybraných zdrojů apod.
Co se týče formálních náležitostí znaleckých posudků, jsou stanoveny mj. náležitosti titulní strany (např. uvedení zadavatele a předmětu posudku) a poslední strany posudku (např. údaj o odměně). Tyto náležitosti musí splňovat všechny znalecké posudky vydané po 31. 12. 2020.
3. Rozšíření odpovědnosti znalce při výkonu znalecké činnosti
Nový zákon částečně mění a doplňuje stávající úpravu přestupků za porušení zákona o znalcích. Osoby vykonávající znaleckou činnost mohou být nově odpovědné přibližně za 15 typů přestupků – např. za nedodržení evidenčních povinností, nesplnění obsahových náležitostí znaleckého posudku, nesprávné vyúčtování odměny apod. Pokud jde o peněžité sankce, dělí se tyto do tří skupin podle závažnosti: do 75.000 Kč, do 250.000 Kč a do 500.000 Kč.
4. Povinné pojištění subjektů vykonávající znaleckou činnost
Všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost (vyjma organizačních složek státu) jsou povinny uzavřít pojištění své odpovědnosti za výkon této činnosti. Minimální limit pojistného plnění pro znalce je 1 mil. Kč a 5 mil. Kč pro znalecké ústavy a znalecké kanceláře. Potvrzení o tomto pojištění je třeba předkládat Ministerstvu spravedlnosti.
5. Nárok na zápis do seznamu znalců
Oproti dosavadní právní úpravě má žadatel o zápis do seznamu znalců na tento zápis právní nárok. Jakmile splní veškeré zákonem stanovené podmínky je Ministerstvo spravedlnosti povinno jej do seznamu zapsat.
6. Zavedení nových zkoušek pro znalce
Žadatel o znalecké oprávnění je povinen složit vstupní zkoušku, která se skládá z obecné a zvláštní části. Obecná část zkoušky se koná formou písemného testu, v jehož rámci jsou prověřeny znalosti žadatele v oblasti právních předpisů regulujících znaleckou činnost. Zvláštní část má formu ústního pohovoru před zkušební komisí, při kterém žadatel obhajuje zkušební znalecký posudek ve zvoleném oboru a odvětví.
7. Elektronické vedení znaleckého deníku
Subjekty vykonávající znaleckou činnost jsou povinny uvádět údaje o posudcích v elektronické evidenci posudků vedené Ministerstvem spravedlnosti. Veškeré údaje je třeba zapisovat do 5 pracovních dnů od rozhodné skutečnosti. Obsah evidence by měl být přístupný výhradně Ministerstvu spravedlnosti, nicméně na základě odůvodněné žádosti mohou být tyto údaje zpřístupněny i jiným orgánům veřejné moci.
8. Nový seznam znalců
Nový znalecký zákon zavádí nový seznam znalců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Tento se člení na veřejnou a neveřejnou část. Ve veřejné části budou přitom k dispozici nejenom údaje o názvu, oboru, odvětví a specializaci subjektu vykonávající znaleckou činnost, ale např. i údaje o spáchaných přestupcích nebo pozastavení činnosti.
9. Změny v odměňování znalců
Odměna za znaleckou činnost je dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb. nově stanovena ve výši 300 Kč až 450 Kč za hodinu účelně vynaložené práce. Oproti předchozí úpravě je daná výše jednotná pro znalce, znalecké kanceláře i znalecké ústavy. Subjekty vykonávající znaleckou činnost budou mít nově nárok i na náhradu za ztrátu času při cestě do místa provedení úkonu nebo při čekání na jeho provedení.
10. Přechodné období
Subjekty, které vykonávaly znaleckou činnost dle dosavadních předpisů, mají 5 let od nabytí účinností nového zákona na to, aby získaly oprávnění k výkonu znalecké činnosti dle nového zákona. Pokud se jim to nepodaří, jejich oprávnění uplynutím této lhůty zanikne.
Pokud jde o znalecké ústavy a znalecké kanceláře (resp. znalecké ústavy dle I. oddílu), jsou tyto navíc povinny prokázat do jednoho roku od účinnosti nového zákona, že vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím alespoň jednoho znalce (resp. dvou znalců, pokud jde o znalecké kanceláře) oprávněného k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
