Komentář: K problematice znaleckých posudků
Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.
Kometovaná aktualita je k nalezení zde.
Tento případ se dotýká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků. Není výjimkou, že se znalecké posudky od sebe značně liší, a to i v podstatných věcech. Znaleckým posudkům je přitom v soudním řízení přiznávána velká váha, neboť řeší problematiku skutkových okolností, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv soudní znalci by měli být nezávislí, je poměrně časté, že nesoulad mezi znaleckými posudky se objevuje zejména v případech, kdy jej předkládají protistrany. Podstata problému spočívá v tom, že znalci zpracovávají znalecké posudky k tématům, které dávají znalci určitý prostor pro uvážení, který se v každém konkrétním případě různí, ale v rámci tohoto uvážení se může znalec přiklonit buď ke spodní, nebo horní hranici. Není rovněž výjimkou, že soudní řízení není soubojem právních názorů, ale znaleckých posudků.
V daném případě došlo dokonce k tomu, kdy jeden znalec vypracoval tři různé posudky, přičemž Krajský soud v Brně na tuto skutečnost nijak nereflektoval. Může se jednat pouze o nedůslednost či nepozornost soudu, ale taky se může jednat o vážnější signál projevu apatie vůči dokazování znaleckými posudky, kdy soudy nižších stupňů se nad nesrovnalostí znaleckých posudků již ani nepozastaví. V této souvislosti zbývá už jen dodat, že ministryně spravedlnosti si je této skutečnosti vědoma a slíbila připravit návrh nového zákona, který problematiku znaleckých posudků bude řešit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
