Komentář: K problematice znaleckých posudků
Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.
Kometovaná aktualita je k nalezení zde.
Tento případ se dotýká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků. Není výjimkou, že se znalecké posudky od sebe značně liší, a to i v podstatných věcech. Znaleckým posudkům je přitom v soudním řízení přiznávána velká váha, neboť řeší problematiku skutkových okolností, k jejichž posouzení je třeba odborných znalostí. Ačkoliv soudní znalci by měli být nezávislí, je poměrně časté, že nesoulad mezi znaleckými posudky se objevuje zejména v případech, kdy jej předkládají protistrany. Podstata problému spočívá v tom, že znalci zpracovávají znalecké posudky k tématům, které dávají znalci určitý prostor pro uvážení, který se v každém konkrétním případě různí, ale v rámci tohoto uvážení se může znalec přiklonit buď ke spodní, nebo horní hranici. Není rovněž výjimkou, že soudní řízení není soubojem právních názorů, ale znaleckých posudků.
V daném případě došlo dokonce k tomu, kdy jeden znalec vypracoval tři různé posudky, přičemž Krajský soud v Brně na tuto skutečnost nijak nereflektoval. Může se jednat pouze o nedůslednost či nepozornost soudu, ale taky se může jednat o vážnější signál projevu apatie vůči dokazování znaleckými posudky, kdy soudy nižších stupňů se nad nesrovnalostí znaleckých posudků již ani nepozastaví. V této souvislosti zbývá už jen dodat, že ministryně spravedlnosti si je této skutečnosti vědoma a slíbila připravit návrh nového zákona, který problematiku znaleckých posudků bude řešit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




