Vražda, nebo zabití, otázka pro znalce?

V trestním právu četností pochopitelně dominují znalecké obory zabývající se následky jednání obviněného (typicky újma na zdraví nebo škoda na majetku), či zkoumající osobnost samotného pachatele, jeho schopnosti své jednání ovládnout, chápat jeho protiprávnost, případně rysy jeho osobnosti, které k trestné činnosti vedly. Zrovna v těchto případech lze asi užití takového důkazního prostředku často pochopit, ale jsem si jist, že zadávání znaleckých posudků je v praxi nadužíváno.

Vzpomínám kupříkladu, jak odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí proto, aby nalézací soud ustanovil znalce k ověření pravosti podpisu zůstavitele, ač podpis na tvrzené závěti byl klikyhákem očividně nesouvisejícím s jakýmkoli autogramem zemřelého. Po pár měsících mohl nalézací soud vynést tentýž rozsudek, který se na místo úsudku soudního senátu opíral o orazítkovanou listinu příslušného znalce. Laik se diví, odborník chápe, lze parafrázovat oblíbené rčení. Pokud vyjdeme z úvahy, že k posouzení určité skutečnosti je třeba odborných znalostí, a jde o skutečnost složitou, pak užití znalce je skutečně nezbytné[1]. Jen si pořád nejsem jistý, zda šlo v daném případě skutečně o složitou odbornost.

Tentokrát se chci ale věnovat jinému sporu o případné použití znalce v trestní věci. Začněme popisem skutku, který pravda není příliš příjemným čtením, leč pro spor o znalecký posudek je podstatný. Soud prvého stupně uznal obžalovaného vinným pro skutek, jehož se měl dopustit tím, že

po předchozí slovní rozepři s poškozeným, týkající se rozdílných názorů na užívání nemovitosti a rušení komfortu bydlení obžalovaného návštěvami přátel poškozeného, s jejímž výsledkem nebyl spokojen, v přízemí části domu v kuchyni obývané poškozeným, po předchozí krátké fyzické potyčce, poškozeného úmyslně usmrtil kuchyňským nožem o celkové délce 24 cm, s čepelí délky 12 cm, který si na místo přinesl z místnosti, kterou v témže domě užíval k bydlení spolu se svojí přítelkyní, sestrou poškozeného, když proti poškozenému vedl opakovaně bodné, bodnořezné a řezné rány nožem v oblasti hlavy, krku, trupu a horních končetin, a způsobil mu tak….když v důsledku zakrvácení dutiny hrudní při bodnořezném poranění pravé plíce poškozený na místě téhož dne ve 23.20 hodin zemřel.

Popsané jednání kvalifikoval nalézací soud jako zvlášť závažný zločin vraždy dle § 140 odst. 1 trestního zákoníku[2].

Proti tomuto rozsudku podal ihned po vyhlášení obžalovaný odvolání, které poté písemně odůvodnil jeho obhájce. Odvolání směřovalo do výroku o vině i trestu a polemizoval předně, a to nás právě zajímá, s právní kvalifikací skutku, který byl soudem prvního stupně dle něj nesprávně posouzen jako trestný čin vraždy podle § 140 odst. 1 trestního zákoníku.

Dle jeho názoru totiž měl být skutek správně posouzen jako zabití dle § 141 odst. 1 trestního zákoníku[3]. Od samého počátku trestního řízení však podle něj nebylo vůbec uvažováno o tom, že by stíhané jednání mohlo naplňovat mírnější znaky skutkové podstaty trestného činu zabití. V tomto duchu probíhalo vyšetřování a následně i hodnocení důkazů ze strany nalézacího soudu, který se možností překvalifikace skutku na trestný čin zabití podle § 141 trestního zákoníku vážně nezabýval. Policejním orgánem byl sice správně, dle obžalovaného, v souladu s ustanovením § 116 trestního řádu přibrán znalec z oboru psychiatrie, nicméně již nebyl přibrán znalec z oboru psychologie, na což jako na pochybení obhajoba poukazovala již ve svém vyjádření k podané obžalobě.

Zákon40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník

§ 141

Zabití

(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě, nebo
c) na dítěti mladším patnácti let.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů