IMOFA
Právní Prostor

Co přináší schválená novela zákoníku práce? – 1. díl

Novela zákoníku práce vedle povinné transpozice dvou směrnic Evropské unie rovněž zavádí další prvky digitalizace pracovního práva a také reaguje některé požadavky praxe, jako je například úprava práce na dálku, ale také na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie.

Co přináší schválená novela zákoníku práce? – 1. díl

Dne 19. 9. 2023 byla novela zákoníku práce vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 281/2023 Sb.

Vedle zákoníku práce dochází k novelizaci také například občanského soudního řádu, zákona o inspekci práce či zákona o daních z příjmu.

Účinnost novely

Většina ustanovení zákona má nabýt účinnosti první den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bude zákon publikován ve Sbírce zákonů.

Vzhledem k publikaci ve Sbírce zákonů již v září, konkrétně 19. 9. 2023, nabyde zákon účinnosti 1. 10. 2023. Ustanovení o dovolené pracovníků s DPP či DPČ nabydou účinnosti až k 1. 1. 2024.

Přehled změn

O novele a změnách, které přináší, jsme pro Vás připravili dvoudílný článek, jehož první část právě čtete. Cílem našeho článku je představit v základních bodech finální přehled zásadních změn, které ovlivní dosavadní, již dlouhá léta zaběhlé pracovněprávní vztahy a postupy.

Níže představujeme první čtyři změny, další budou následovat v druhém dílu našeho článku.

1. Elektronické uzavírání smluv a dohod

Významný zlom nastává v oblasti základní správy HR agendy, která se pomalu ale jistě více přesouvá do digitálního prostředí, což by mělo napomoci zejména k automatizaci a zefektivnění práce s pracovněprávní dokumentací.

Důsledkem toho tak dvoustranná právní jednání, u nichž dochází ke vzniku, změně či zániku pracovněprávního poměru (typicky se jedná o pracovní smlouvy, dohody, či dodatky k nim nebo dohody o jejich ukončení), nově spadají do liberálnějšího režimu doručování.

První zásadní změnou je zavedení možnosti elektronického uzavírání dvoustranných pracovněprávních jednání. Ty mohou být mezi stranami uzavřeny prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu, či jiného prostředku elektronické komunikace, v tomto případě soukromé elektronické adresy, kterou zaměstnanec za tímto účelem zaměstnavateli poskytnul.

Zaměstnanec je zároveň oprávněn od takto uzavřených dokumentů odstoupit, avšak nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy je obdržel. To však není možné u dohod ukončujících pracovněprávní vztah a také, pokud by byl již výkon práce zahájen.

2. Širší a upravená informační povinnost zaměstnavatele

Dosavadní informační povinnost zaměstnavatelů ve vztahu k zaměstnancům se významně rozšiřuje, a to nejen po obsahové stránce, nýbrž dochází i k rozšíření okruhu osob, vůči kterým musí zaměstnavatelé tuto povinnost dodržovat.

V prvé řadě jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat svým zaměstnancům informace v daleko širším rozsahu, než tomu bylo doposud. Dle novelizovaného znění § 37 zákoníku práce musí být zaměstnancům nově sděleny například informace ohledně:

  • doby a podmínek zkušební doby,
  • rozsahu práce přesčas, nebo také
  • ohledně postupu, který je nutný dodržet při rozvázání pracovního poměru.
Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo

Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
Články

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost

SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Články

Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé

Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Články

Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory

Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
Články

Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít

Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
IMOFA