Články s tagem: veřejný rejstřík

Praha 17. prosince (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti dnes uzavře pro veřejnost evidenci skutečných majitelů firem, přistoupilo k tomu v reakci na rozhodnutí soudů. Informace bude nadále možné získat jen na základě prokázání oprávněného zájmu u soudu.

Praha 15. října (ČTK) - Vláda schválila vytvoření registru bytů, díky kterému bude stát vědět, kolik je v ČR bytů, kde se nacházejí a jak jsou velké. Záměr evidovat byty vznikl ve spolupráci ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí.

Meghan Markle v seriálovém hitu Suits ztvárnila postavu Rachel Zane. Původně paralegala a později talentovaného právníka v jedné z nejlepších newyorských advokátních kanceláří PEARSON HARDMAN. Pravděpodobně si však mnoho právních zkušeností neodnesla do reálného života. Bude totiž asi muset změnit název (rebrandovat) své aktivity kvůli podcenění ochranných známek třetích osob.

Praha 11. června (ČTK) - Policie pravděpodobně získá snadnější přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků. Umožnit to má Senátem schválená novela, která upravuje pravidla přeshraničního předávání informací policií v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti.

Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).

Jak má soud postupovat při rušení společnosti: koho oslovit, do kdy a jak je možná náprava a jak na ni reagovat?

Povinnost zveřejnění účetní závěrky ukládá § 66 zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. a § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Situace, se kterou se setkal nejeden vlastník nemovitosti – nekontaktní společnost má proti jeho vůli sídlo na adrese nemovitosti. Jak lze v takovém případě postupovat?

Ve svém nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud ČR zabýval především otázkou, zda náleží odvolanému a z obchodního rejstříku vymazanému jednateli společnosti právo bránit se proti zápisu skutečností souvisejících s jeho odvoláním, resp. výmazem z obchodního rejstříku dle § 101 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících (dále jen „ZoVR”), zejména tedy situací, kdy v souvislosti s odvoláním a výmazem jednatele z obchodního rejstříku je současně do obchodního rejstříku zapsán důvod odvolání jednatele.[1]

Praha 3. května (ČTK) - Správcem dvou základních registrů, tedy registru osob a registru obyvatel, bude nově Digitální a informační agentura (DIA). Rozhodla o tom vláda.

Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu

Před časem jsem soudil jednu relativně jednoduchou kauzu, kde dle obžaloby cílem podvodného jednání byl majetek v řádu nižších desítek miliónů. Nakonec se ukázalo, že tento příběh skrývá několik značně sporných rovin právních i skutkových, a možná právě proto je věc již podruhé s dovoláním u Nejvyššího soudu.

Po rekodifikaci soukromého práva došlo k výraznému posunu pojetí obchodní firmy, respektive práv k ní.

Praha 10. listopadu (ČTK) - Do majetkových přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků lze nově nahlížet jen po předchozí žádosti. Ministerstvo spravedlnosti přístup omezilo na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). V tiskové zprávě to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Na dotaz ČTK doplnil, že pokud žádost splní předepsané formální náležitosti, úřad jí vyhoví.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

Praha 7. srpna (ČTK) - Poslaneckou předlohu o omezení přístupu k majetkovým oznámením politiků v jejich centrálním registru ministerstvo spravedlnosti podporuje. Podobně jako ministerstvo vnitra ale zpochybňuje navrhované vynětí některých představitelů obcí ze zákona o střetu zájmů. Vyplývá to z jejich připomínek pro vládu. Vnitro se k novele skupiny poslanců ze šesti klubů v čele s koaličním ANO postavilo neutrálně. Kabinet k ní vydá stanovisko na některé z příštích schůzí.

Řečeno slovy klasika: pokrok nezastavíš! Totéž platí i o elektronizaci justice. V nedávném rozhovoru nám to opět připomněla i paní ministryně Marie Benešová.

V návaznosti na zveřejnění vládního návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů [1] (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Návrh“), který předložilo Ministerstvo spravedlnosti a který se v souvislosti s přijetím novelizující Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (dále jen „V. AML Směrnice“ nebo „Směrnice“) očekával, přinášíme přehledné shrnutí vývoje v této věci.

Evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „evidence skutečných majitelů“) je informačním systémem veřejné správy, do kterého se zapisují zákonem vymezené údaje o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů. Evidenci zřizuje rejstříkový zákon (§118b a další), nicméně evidence není veřejným rejstříkem ve smyslu tohoto zákona, což mimo jiné znamená, že není veřejně přístupná.

Panuje shoda na tom, že rejstřík zástav – ač je registrem věcí a (zástavních) práv k nim (a tedy „seznamem“, jak tento výraz používá občanský zákoník) – nemá povahu veřejného seznamu. Tento závěr plyne nepochybně již z legislativní techniky použité v kodexu. Konkrétně jde o to, že v případech, kdy zákon spojuje určité následky se zápisem nějaké skutečnosti do veřejného seznamu či s jejím výmazem z veřejného seznamu, a hodlá tak stanovit i pro rejstřík zástav, činí tak výslovně.

S účinností od 1. 1. 2018 přibyla obchodním korporacím (a nejen jim) nová povinnost, a to znát a evidovat svého skutečného majitele. Tato povinnost vznikla v důsledku novely zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále také jako „ZoVR“), která evidenci skutečných majitelů v českém právním řádu zavedla.

S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.

Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.

Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vzniká i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vzniká povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniká právo do Evidence nahlížet.

Praha 10. ledna (ČTK) - Poslanci Starostů neuspěli u vlády s návrhem, podle kterého by registr majetkových přiznání politiků neměl být přístupný bez omezení. Vláda Andreje Babiše (ANO) ho dnes na svém ranním jednání odmítla, informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Předkladatelé normy, kterou bez ohledu na názor vlády posoudí Sněmovna, chtějí, aby se do seznamu lidé mohli dostat na základě individuální žádosti podle stejného režimu, jaký platí pro vedoucí úředníky nebo ředitele státních, krajských či obecních firem. Museli by tak žádat každý půlrok o heslo.