Nová povinnost evidence skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů
Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.
Pro právnické osoby a svěřenské fondy byly v souvislosti s bojem Evropské unie proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zavedeny nové povinnosti.
Od 1. 1. 2018 musejí právnické osoby a svěřenské fondy zapisovat skutečné majitele do nového rejstříku zřízeného Ministerstvem spravedlnosti.
Skutečným majitelem je v tomto smyslu fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv v právnické osobě nebo svěřenském fondu.
U obchodní korporace je skutečným majitelem fyzická osoba (nebo více osob), která:
- disponuje o více než 25 % hlasovacích práv nebo má podíl větší než 25 % v této korporaci
- takovou korporaci ovládá
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo obdobném postavení, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.
O skutečném majiteli se bude do evidence zapisovat jméno, adresa, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost a údaj o hlasovacích právech, podílu nebo jiné skutečnosti, na kterých je založeno postavení skutečného majitele. Evidence skutečných majitelů bude neveřejná.
Údaje o skutečném majiteli tedy nebudou přístupné veřejnosti, ale pouze vybraným subjektům, jako např. soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, ale i tomu, kdo prokáže právní zájem.
Od 1. 1. 2018 tedy musí každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů vést aktuální údaje o skutečném majiteli a předmětné údaje zapsat do evidence údajů o skutečných majitelích.
Návrh na zápis bude podán na formuláři k rejstříkovému soudu a bude potřeba přiložit dokumenty, které údaje obsažené v návrhu dokládají. Zápis bude podléhat soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, přičemž osoby zapsané do veřejného rejstříku před 1. 1. 2018 jsou do 31. 12. 2018 od poplatku osvobozeny.
Doporučujeme proto podání neodkládat. Skutečnému majiteli nevznikají žádné povinnosti. Odpovědnost za zápis a aktualizaci zapsaných údajů nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.
V Německu byl spuštěn srovnatelný rejstřík již dne 27. 12. 2017. Dosud není jasné, zda se bude povinnost zapisovat skutečné majitele týkat i společností, které mají sídlo v zahraničí a současně organizacni složku registrovanou v České republice (nebo naopak).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



