Nová povinnost evidence skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů
Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.
Pro právnické osoby a svěřenské fondy byly v souvislosti s bojem Evropské unie proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zavedeny nové povinnosti.
Od 1. 1. 2018 musejí právnické osoby a svěřenské fondy zapisovat skutečné majitele do nového rejstříku zřízeného Ministerstvem spravedlnosti.
Skutečným majitelem je v tomto smyslu fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo vykonává rozhodující vliv v právnické osobě nebo svěřenském fondu.
U obchodní korporace je skutečným majitelem fyzická osoba (nebo více osob), která:
- disponuje o více než 25 % hlasovacích práv nebo má podíl větší než 25 % v této korporaci
- takovou korporaci ovládá
- má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo obdobném postavení, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.
O skutečném majiteli se bude do evidence zapisovat jméno, adresa, datum narození, rodné číslo, státní příslušnost a údaj o hlasovacích právech, podílu nebo jiné skutečnosti, na kterých je založeno postavení skutečného majitele. Evidence skutečných majitelů bude neveřejná.
Údaje o skutečném majiteli tedy nebudou přístupné veřejnosti, ale pouze vybraným subjektům, jako např. soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně, ale i tomu, kdo prokáže právní zájem.
Od 1. 1. 2018 tedy musí každá právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku a svěřenský fond zapsaný do evidence svěřenských fondů vést aktuální údaje o skutečném majiteli a předmětné údaje zapsat do evidence údajů o skutečných majitelích.
Návrh na zápis bude podán na formuláři k rejstříkovému soudu a bude potřeba přiložit dokumenty, které údaje obsažené v návrhu dokládají. Zápis bude podléhat soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, přičemž osoby zapsané do veřejného rejstříku před 1. 1. 2018 jsou do 31. 12. 2018 od poplatku osvobozeny.
Doporučujeme proto podání neodkládat. Skutečnému majiteli nevznikají žádné povinnosti. Odpovědnost za zápis a aktualizaci zapsaných údajů nese pouze právnická osoba či svěřenský fond.
V Německu byl spuštěn srovnatelný rejstřík již dne 27. 12. 2017. Dosud není jasné, zda se bude povinnost zapisovat skutečné majitele týkat i společností, které mají sídlo v zahraničí a současně organizacni složku registrovanou v České republice (nebo naopak).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?




