Publicita funkcionářů spolku

Plné údaje zde uvedené samozřejmě plně korespondují s prosazovanými principy formální a materiální publicity a převládající shoda je, že zahájením podnikání a zápisem do obchodního rejstříku ztrácí společník či funkcionář obchodní korporace (jednatel, člen dozorčí rady apod.) část svého soukromí, neboť obecný zájem na tom, aby bylo veřejně známo s kým se obchoduje, je silnější než ochrana tohoto soukromí.

Ne každý však ví, že u zapsaných spolků je tato ochrana soukromí mnohem silnější a je možné využít ustanovení zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v posledním znění, které ve svém § 25 (2) stanoví, že je možné znepřístupnit veřejnosti údaje zapsané do veřejného rejstříku ohledně jeho členů orgánů a sídla[1]. V praxi se o takové znepřístupnění žádá při zápisu a už zběžnou namátkovou prohlídkou spolkového rejstříku je zjevné, že o tuto formu utajení nemají členové orgánů spolků buď vůbec zájem a nevadí jim tedy, že jsou ve spolkovém rejstříku zveřejněny jejich osobní údaje, nebo (což je dle autora mnohem pravděpodobnější varianta) o této možnosti vůbec nevědí.

V praxi se takové skrytí projeví tak, že při vyhledání daného spolku ve spolkovém rejstříku jsou zobrazeni svou pozicí všichni členové orgánů, např. člen představenstva, prezident spolku, viceprezident spolku apod., nicméně v kolonce kde lze běžně nalézt jejich jméno, datum narození a bydliště je uvedeno pouze:

Údaj skryt: znepřístupnění údajů dle § 25 odst. 2 zák. 304/2013 Sb.

Je samozřejmě nutné dodat, že ve výše zmíněném ustanovení rejstříkového zákona je výslovně stanoveno, že se tato možnost znepřístupnit zapsané údaje veřejnosti nemůže použít u obchodních korporací a družstev, tedy jejich společníci/funkcionáři budou stále zcela v souladu se zásadami formální a materiální publicity veřejně k dohledání (nejen) v obchodním rejstříku. Je samozřejmě pozitivní sledovat povedené aspekty právní úpravy, která je dostatečně volná ve chvílích, kdy není nutné vynucovat všechny povinnosti a tím dává najevo, že se nesnaží pouze prosazovat jednu jedinou hodnotu, ale ve vhodné situaci jí vyvažuje hodnotou druhou, zde ochranou soukromí zapsaných spolkových funkcionářů.

---

[1] Další podmínkou je pak veřejný zájem, který dle zkušeností autora není u skrytí údajů o funkcionářích spolků standardně nijak extenzivně prověřován.