Publicita funkcionářů spolku
S právním vývojem v posledních letech se pojí i zvýšená snaha o důraz na ochranu soukromí, možnost pozměnit "své" osobní údaje či právo být zapomenut. Související diskuse se samozřejmě vedou i ohledně zápisů ve veřejných rejstřících.
Plné údaje zde uvedené samozřejmě plně korespondují s prosazovanými principy formální a materiální publicity a převládající shoda je, že zahájením podnikání a zápisem do obchodního rejstříku ztrácí společník či funkcionář obchodní korporace (jednatel, člen dozorčí rady apod.) část svého soukromí, neboť obecný zájem na tom, aby bylo veřejně známo s kým se obchoduje, je silnější než ochrana tohoto soukromí.
Ne každý však ví, že u zapsaných spolků je tato ochrana soukromí mnohem silnější a je možné využít ustanovení zákona č. 304/2013 Sb., rejstříkového zákona, v posledním znění, které ve svém § 25 (2) stanoví, že je možné znepřístupnit veřejnosti údaje zapsané do veřejného rejstříku ohledně jeho členů orgánů a sídla[1]. V praxi se o takové znepřístupnění žádá při zápisu a už zběžnou namátkovou prohlídkou spolkového rejstříku je zjevné, že o tuto formu utajení nemají členové orgánů spolků buď vůbec zájem a nevadí jim tedy, že jsou ve spolkovém rejstříku zveřejněny jejich osobní údaje, nebo (což je dle autora mnohem pravděpodobnější varianta) o této možnosti vůbec nevědí.
V praxi se takové skrytí projeví tak, že při vyhledání daného spolku ve spolkovém rejstříku jsou zobrazeni svou pozicí všichni členové orgánů, např. člen představenstva, prezident spolku, viceprezident spolku apod., nicméně v kolonce kde lze běžně nalézt jejich jméno, datum narození a bydliště je uvedeno pouze:
Údaj skryt: znepřístupnění údajů dle § 25 odst. 2 zák. 304/2013 Sb.
Je samozřejmě nutné dodat, že ve výše zmíněném ustanovení rejstříkového zákona je výslovně stanoveno, že se tato možnost znepřístupnit zapsané údaje veřejnosti nemůže použít u obchodních korporací a družstev, tedy jejich společníci/funkcionáři budou stále zcela v souladu se zásadami formální a materiální publicity veřejně k dohledání (nejen) v obchodním rejstříku. Je samozřejmě pozitivní sledovat povedené aspekty právní úpravy, která je dostatečně volná ve chvílích, kdy není nutné vynucovat všechny povinnosti a tím dává najevo, že se nesnaží pouze prosazovat jednu jedinou hodnotu, ale ve vhodné situaci jí vyvažuje hodnotou druhou, zde ochranou soukromí zapsaných spolkových funkcionářů.
[1] Další podmínkou je pak veřejný zájem, který dle zkušeností autora není u skrytí údajů o funkcionářích spolků standardně nijak extenzivně prověřován.
Další články
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?



