Hledá se skutečný majitel!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vzniká i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vzniká povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniká právo do Evidence nahlížet.
Mezi tyto osoby patří i všichni zadavatelé veřejných zakázek. Evidence se tak stane i důležitým prvkem pro všechny právnické osoby, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem. Doporučujeme se proto s novými povinnostmi a fungováním Evidence seznámit.
Zpřísnění právní úpravy
Důvodem zpřísnění stávající AML legislativy je snaha zabránit zneužívání finančního systému, zájem o odkrytí nepřehledných vlastnických struktur, jakož i uchovávání stop po přesunech majetku vedoucích ke konkrétním osobám, které majetek vlastní nebo s ním nakládají. V oblasti veřejných zakázek je primárním účelem ověření, resp. vyloučení, případného střetu zájmů u osob, které v konkrétní zakázce mají vazby jak na zadavatele, tak i na dodavatele. Tendence zpřísňování AML pravidel je celosvětovým fenoménem, a není tak specialitou České republiky.
Nová Evidence skutečných majitelů
Novela AML zákona zavedla od 1. 1. 2018 povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku evidovat v neveřejné části veřejných rejstříků aktuální údaje o skutečných majitelích. Evidenci povede rejstříkový soud.
Vznik Evidence má dopad i do zákona o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), podle kterého zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku v zadávacím řízení zkoumat, kdo je u dodavatele - právnické osoby jejím skutečným majitelem. Dosavadní povinnost dodavatelů předkládat údaje a doklady o skutečných majitelích se s účinností od 1. 1. 2018 nahradila povinností zadavatelů vždy nejprve nahlédnout do Evidence. Teprve pokud zadavatel nebude schopen z Evidence skutečného majitele zjistit, vyzve dodavatele buď k předložení výpisu z obdobné evidence, nebo ke sdělení identifikačních údajů všech skutečných majitelů, podloženého relevantními doklady.
Obdobná evidence skutečných majitelů byla od 1. 2. 2017 zavedena také na Slovensku a přístupná je veřejně i on-line (https://rpvs.gov.sk/rpvs). Povinnost zapsat se do registru a rozkrýt svou vlastnickou strukturu má každá společnost, která je na Slovensku příjemcem prostředků z veřejných zdrojů (např. na základě veřejných zakázek) v hodnotě 100 tisíc eur jednorázově nebo 250 tisíc eur za rok. Tato povinnost tak dopadá i na řadu českých společností. K zápisu do registru je třeba „verifikační dokument“, který musí vyhotovit advokát nebo notář na pozici tzv. oprávněné osoby. Ta musí také za klienta zajistit zápis do registru a pravidelně ověřovat aktuálnost údajů.
Kdo skutečného majitele zjišťuje?
Právnická osoba, resp. její statutární orgán. Novela AML zákona totiž ukládá právnické osobě novou povinnost vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.
Pro výjimečné případy, kdy není možno skutečného majitele dostupnými prostředky zjistit, zavádí právní fikci s tím, že skutečným majitelem je v takovém případě fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu. Ze stávající rozhodovací praxe soudů nicméně vyplývá, že si právnická osoba nesmí jakkoli usnadňovat s vyhledáváním svého skutečného majitele práci, a není možné bez dalšího přistoupit k výše zmíněné právní fikci a označit za skutečného majitele statutární orgán.
Právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících před dnem 1. 1. 2018 mají povinnost zapsat svého skutečného majitele do Evidence do jednoho roku od účinnosti novely, tedy do 1. 1. 2019. V tomto prvním roce bude zápis pro tyto právnické osoby bezplatný.
Sankce za nedodržení povinnosti zapsání skutečného majitele AML zákon neupravuje a sankce uvedené v zákoně o veřejných rejstřících se na nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele vztahovat nebudou, Evidence není veřejným rejstříkem. Právnické osobě tak nehrozí žádné přímé sankce. Nicméně nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele může mít negativní důsledky. Právnická osoba se kupříkladu vystavuje riziku podezřelosti při kontrole klienta v souladu s AML zákonem či vyloučení ze zadávacího řízení při neuvedení informací o skutečném majiteli na výzvu zadavatele v zadávacím řízení.
Návrh na zápis údajů do Evidence lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví novela prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných rejstřících, vydaná čerstvě pod č. 459/2017 Sb. Rejstříkový soud bude povinen údaje do evidence zapsat do 5 pracovních dnů od podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli.
Co v evidenci najdeme a kdo si v ní počte?
Do Evidence se budou zapisovat následující údaje o skutečném majiteli: jméno a adresa místa pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele (např. údaj o podílu na hlasovacích právech).
Výpis z Evidence bude moci získat zapsaná osoba a v omezeném rozsahu jen ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům, které jsou uvedeny v AML zákoně. Dálkový přístup k údajům poskytne Ministerstvo spravedlnosti soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně a jiným orgánům, o nichž to stanoví zákon – mezi zákonem oprávněné osoby spadají i zadavatelé veřejných zakázek.
Podrobnější informace o fungování Evidence naleznete i na stránkách Ministerstva spravedlnosti (zde).
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




