Hledá se skutečný majitel!
Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vzniká i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vzniká povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniká právo do Evidence nahlížet.
Mezi tyto osoby patří i všichni zadavatelé veřejných zakázek. Evidence se tak stane i důležitým prvkem pro všechny právnické osoby, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem. Doporučujeme se proto s novými povinnostmi a fungováním Evidence seznámit.
Zpřísnění právní úpravy
Důvodem zpřísnění stávající AML legislativy je snaha zabránit zneužívání finančního systému, zájem o odkrytí nepřehledných vlastnických struktur, jakož i uchovávání stop po přesunech majetku vedoucích ke konkrétním osobám, které majetek vlastní nebo s ním nakládají. V oblasti veřejných zakázek je primárním účelem ověření, resp. vyloučení, případného střetu zájmů u osob, které v konkrétní zakázce mají vazby jak na zadavatele, tak i na dodavatele. Tendence zpřísňování AML pravidel je celosvětovým fenoménem, a není tak specialitou České republiky.
Nová Evidence skutečných majitelů
Novela AML zákona zavedla od 1. 1. 2018 povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku evidovat v neveřejné části veřejných rejstříků aktuální údaje o skutečných majitelích. Evidenci povede rejstříkový soud.
Vznik Evidence má dopad i do zákona o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), podle kterého zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku v zadávacím řízení zkoumat, kdo je u dodavatele - právnické osoby jejím skutečným majitelem. Dosavadní povinnost dodavatelů předkládat údaje a doklady o skutečných majitelích se s účinností od 1. 1. 2018 nahradila povinností zadavatelů vždy nejprve nahlédnout do Evidence. Teprve pokud zadavatel nebude schopen z Evidence skutečného majitele zjistit, vyzve dodavatele buď k předložení výpisu z obdobné evidence, nebo ke sdělení identifikačních údajů všech skutečných majitelů, podloženého relevantními doklady.
Obdobná evidence skutečných majitelů byla od 1. 2. 2017 zavedena také na Slovensku a přístupná je veřejně i on-line (https://rpvs.gov.sk/rpvs). Povinnost zapsat se do registru a rozkrýt svou vlastnickou strukturu má každá společnost, která je na Slovensku příjemcem prostředků z veřejných zdrojů (např. na základě veřejných zakázek) v hodnotě 100 tisíc eur jednorázově nebo 250 tisíc eur za rok. Tato povinnost tak dopadá i na řadu českých společností. K zápisu do registru je třeba „verifikační dokument“, který musí vyhotovit advokát nebo notář na pozici tzv. oprávněné osoby. Ta musí také za klienta zajistit zápis do registru a pravidelně ověřovat aktuálnost údajů.
Kdo skutečného majitele zjišťuje?
Právnická osoba, resp. její statutární orgán. Novela AML zákona totiž ukládá právnické osobě novou povinnost vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.
Pro výjimečné případy, kdy není možno skutečného majitele dostupnými prostředky zjistit, zavádí právní fikci s tím, že skutečným majitelem je v takovém případě fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu. Ze stávající rozhodovací praxe soudů nicméně vyplývá, že si právnická osoba nesmí jakkoli usnadňovat s vyhledáváním svého skutečného majitele práci, a není možné bez dalšího přistoupit k výše zmíněné právní fikci a označit za skutečného majitele statutární orgán.
Právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících před dnem 1. 1. 2018 mají povinnost zapsat svého skutečného majitele do Evidence do jednoho roku od účinnosti novely, tedy do 1. 1. 2019. V tomto prvním roce bude zápis pro tyto právnické osoby bezplatný.
Sankce za nedodržení povinnosti zapsání skutečného majitele AML zákon neupravuje a sankce uvedené v zákoně o veřejných rejstřících se na nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele vztahovat nebudou, Evidence není veřejným rejstříkem. Právnické osobě tak nehrozí žádné přímé sankce. Nicméně nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele může mít negativní důsledky. Právnická osoba se kupříkladu vystavuje riziku podezřelosti při kontrole klienta v souladu s AML zákonem či vyloučení ze zadávacího řízení při neuvedení informací o skutečném majiteli na výzvu zadavatele v zadávacím řízení.
Návrh na zápis údajů do Evidence lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví novela prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných rejstřících, vydaná čerstvě pod č. 459/2017 Sb. Rejstříkový soud bude povinen údaje do evidence zapsat do 5 pracovních dnů od podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli.
Co v evidenci najdeme a kdo si v ní počte?
Do Evidence se budou zapisovat následující údaje o skutečném majiteli: jméno a adresa místa pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele (např. údaj o podílu na hlasovacích právech).
Výpis z Evidence bude moci získat zapsaná osoba a v omezeném rozsahu jen ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům, které jsou uvedeny v AML zákoně. Dálkový přístup k údajům poskytne Ministerstvo spravedlnosti soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně a jiným orgánům, o nichž to stanoví zákon – mezi zákonem oprávněné osoby spadají i zadavatelé veřejných zakázek.
Podrobnější informace o fungování Evidence naleznete i na stránkách Ministerstva spravedlnosti (zde).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




