O povinnosti obchodní korporace znát svého skutečného majitele
S účinností od 1. 1. 2018 přibyla obchodním korporacím (a nejen jim) nová povinnost, a to znát a evidovat svého skutečného majitele. Tato povinnost vznikla v důsledku novely zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále také jako „ZoVR“), která evidenci skutečných majitelů v českém právním řádu zavedla.
Důvody evidence skutečného majitele
Stanovení povinnosti evidence skutečného majitele a zřízení jejich evidence je důsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále také jako „Směrnice“). V souvislosti s transpozicí Směrnice došlo nejen k novelizaci ZoVR, ale rovněž zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jako „AML zákon“). AML zákon, mimo jiné, definuje skutečného majitele a zavádí právnickým osobám povinnost vést a průběžně zaznamenávat údaje o svém skutečném majiteli. Smyslem úpravy je snaha o zvýšení transparentnosti právnických osob v rámci boje proti zneužívání finančního systému a praní tzv. špinavých peněz.
Kdo je skutečným majitelem?
Základním předpokladem splnění povinnosti evidence skutečného majitele je, že obchodní korporace svého skutečného majitele zná. V opačném případě je povinna osobu skutečného majitele nejprve identifikovat, přičemž taková identifikace nebude pro mnoho obchodních korporací snadným úkolem. Korporaci je tak do jisté míry stanovena vyšetřovací povinnost.
Definice skutečného majitele je obsažena v ustanovení § 4 odst. 4 AML zákona a je postavena na materiálním pojetí. Skutečným majitelem se rozumí: „fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.“[1]
Zákonodárce si je vědom skutečnosti, že obchodní korporace, jakož i další právnické osoby, nemusí být na základě výše uvedené definice schopny skutečného majitele identifikovat, a proto jim poskytuje určitý návod prostřednictvím znaků či vlastností skutečného majitele:
„Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je
a) u obchodní korporace fyzická osoba,
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
- která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,
- která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
- která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, …“[2]
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



