V obchodním rejstříku musí být zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání
Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).
Dle Nejvyššího soudu musí být obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje. Současně, obsah zápisu ve veřejném rejstříku musí odpovídat obsahu zakladatelského právního jednání (zakladatelské listině, společenské smlouvě, stanovám).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dopadá na značné množství společností, které v posledních desetiletích ve svých zakladatelských dokumentech použily pro vymezení předmětu podnikání odkaz na vymezení živností v živnostenském zákoně. Tyto společnosti by nyní měly dle výkladu NS ČR do obchodního rejstříku zapsat všechny obory živností, které dle použitého odkazu na živnostenský zákon připadají jako jejich předmět podnikání v úvahu. V praxi tento požadavek znamená potřebu zápisu mnoha desítek rozličných oborů živností, které příslušná korporace neprovozuje a nikdy provozovat neuvažovala.
K nápravě může obchodní korporaci vyzvat samotný rejstříkový soud, a pokud by zůstala taková výzva bez reakce, může v krajním případě dojít i k nařízení likvidace společnosti.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
