V obchodním rejstříku musí být zapsán konkrétní údaj o jednotlivých předmětech podnikání
Nejvyšší soud České republiky zveřejnil dne 11. 12. 2024 usnesení sp. zn. 27 Cdo 3391/2023, v němž dovodil, že všechny obchodní korporace jsou povinny předmět podnikání zapsaný do obchodního rejstříku vymezit tak, aby reflektoval jejich zakladatelské právní jednání (společenskou smlouvu, stanovy).
Dle Nejvyššího soudu musí být obsah údajů zapisovaných do veřejného rejstříku seznatelný již ze samotného veřejného rejstříku. Předmět podnikání proto nelze zapsat například formou odkazu na další dokumenty, rejstříky či znění zákona, byť by šlo o veřejně dohledatelné zdroje. Současně, obsah zápisu ve veřejném rejstříku musí odpovídat obsahu zakladatelského právního jednání (zakladatelské listině, společenské smlouvě, stanovám).
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dopadá na značné množství společností, které v posledních desetiletích ve svých zakladatelských dokumentech použily pro vymezení předmětu podnikání odkaz na vymezení živností v živnostenském zákoně. Tyto společnosti by nyní měly dle výkladu NS ČR do obchodního rejstříku zapsat všechny obory živností, které dle použitého odkazu na živnostenský zákon připadají jako jejich předmět podnikání v úvahu. V praxi tento požadavek znamená potřebu zápisu mnoha desítek rozličných oborů živností, které příslušná korporace neprovozuje a nikdy provozovat neuvažovala.
K nápravě může obchodní korporaci vyzvat samotný rejstříkový soud, a pokud by zůstala taková výzva bez reakce, může v krajním případě dojít i k nařízení likvidace společnosti.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3391/2023
Další články
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
