AI - příležitost nebo hrozba?

“Většina systémů umělé inteligence dnes funguje na tzv. black box principu, což znamená, že způsob, jakým umělá inteligence na základě poskytnutých dat dospěla ke konkrétnímu rozhodnutí, je tajemstvím dokonce i pro jejího tvůrce.[1] Tvůrčí činnost v tomto případě provádí přímo umělá inteligence. “[2]

Například běžně dostupné aplikace, jako je Deeply.cz umí proměnit jakýkoli text na působivé obrázky během několika sekund pomocí AI. Nabízí uživatelům vytvořit obrázek na sociální sítě, web, nebo reklamu. V Deeply najdeme 4 různé AI modely, které pomocí umělé inteligence vytvoří unikátní obrázky podle zadání uživatele, a to na jedno jediné kliknutí. Tato aplikace výslovně uvádí, že uživatel získává ke všem obrázkům máte plná autorská práva a může je volně použít i ke komerčním účelům.[3]

Při tomto způsobu tvorby však obrázků nejde o jedinečné tvůrčí schopnosti autora, ale o mechanickou (netvůrčí) činnost umělé inteligence, a z hlediska právní půjde toliko o poskytnutí výhradní či nevýhradní licence k užití výsledků softwarového produktu. Pouhé zadání slovního pokynu, kterému sice předcházela nepochybně určitá myšlenka, úvaha, či potřeba vytvořit obrázek, ještě nečiní tento výtvor umělé inteligence předmětem autorského práva ve smyslu jedinečného projevu autora (duševní výtvor fyzické osoby). “Tento výtvor tedy nenaplňuje znak tvůrčí činnosti autora, neboť kreativní rozhodnutí v daném případě činí umělá inteligence, která sama o sobě není nadána právní subjektivitou.”[4]

S tím pak souvisí i další úvahy o autorských právech k software, který výtvor umělé inteligence učinil, zejména o osobnostních právech jeho tvůrce a dalších majetkových a dispozičních právech s tím souvisejících, což však přesahuje rozsah i účel tohoto stanoviska.

“V převážné části odborné literatury[5] a také v orgánech Evropské unie aktuálně shoda v tom, že by nebylo vhodné přiznávat autorství, a tedy i právní subjektivitu, přímo umělé inteligenci.[6] Podle aktuálně platného autorského práva tedy nepožívá výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby. Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících mezi smluvními stranami. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely.

Pokud se v budoucnu ukáže, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce. Inspirací nám v tomto může být britská úprava děl vytvořených počítačem za takových okolností, že zde chybí lidský autor díla. Za autora se podle této úpravy považuje osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla. Kdo bude touto osobou záleží na konkrétních okolnostech a kritériích, která zákonodárce zvolí pro přiřknutí autorství.[7]“[8]

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že bude v budoucnu záležet na tom, jaká osoba (zda fyzická osoba či umělá inteligence) se z hlediska tvůrčího přístupu (kreativity) bude na vytvoření díla svojí činností podílet. Na jedné straně je to autor, který kreativně ovlivňuje výslednou podobu díla svoji tvůrčí činností a umělou inteligenci používá pouze podpůrně, anebo na druhé straně je to fyzická osoba, která pouze zadává pokyny počítačové aplikaci, jež požadované dílo (a jehož konkrétní výsledek není předem znám) vytvoří sama za pomoci umělé inteligence. Rozhodující právní posouzení autorských práv (osobnostních i majetkových) pak bude vycházet z rozsahu tvůrčího podílu na vzniku konkrétního díla, ale také samozřejmě ze zdrojů, které tato umělá inteligence zpracovává (např. fotografie, jež jsou chráněny předchozími autorskými právy). Zcela jistě tak nebude možné bez souhlasu autora, resp. nositele jeho majetkových práv (vydavatelské domy), používat fotografie k jejich dalšímu zpracování či užití. A to bez ohledu na to, zda půjde o jedinečnou tvůrčí činnost autora či o umělou inteligenci, jež za pomoci pokynů fyzické osoby takové dílo vytvoří.

V nedávné minulosti bylo v této souvislosti zajímavou právní otázkou pořízení snímku zvířetem - makakem jako entitou, které nebylo přiznáno osobnostní autorské právo. “Autorem podle soudního rozhodnutí může být pouze fyzická osoba, nikoli entita, jež není člověkem – v daném případě zvíře.[9] Naproti tomu např. v projektu The Next Rembrandt byli programátoři těmi, kteří vytvářeli konkrétní dílo a činili kreativní rozhodnutí (např. upravovali vzdálenost očí).[10] Autorem byla v tomto případě uznána fyzická osoba disponující kontrolou nad výslednou podobou díla, do nějž promítla své tvůrčí schopnosti.”[11]

V této souvislosti stojí také za pozornost, že švédská streamovací služba Spotify smazala desítky tisíc písní, které na platformu nahrál americký startup Boomy. Společnost má podezření, že u těchto skladeb docházelo k umělému zvyšování jejich poslechovosti pomocí internetových botů vydávajících se za skutečné posluchače. Spotify se podle deníku Financial Times celkově chystá důrazněji zakročit proti obsahu vytvářenému umělou inteligencí, jež v posledních měsících masově zaplavuje všechny streamovací aplikace.[12]

Umělé streamování je považováno za dlouhodobý problém v celém odvětví, na jehož odstranění se Spotify snaží pracovat, jak uvedla v prohlášení švédská společnost Spotyfy. Startup Boomy, založený v roce 2018 v Kalifornii, umožňuje totiž svým uživatelům generovat vlastní písně za pomoci umělé inteligence. Na těchto dílech pak mohou vydělávat prostřednictvím platforem, jako je Spotify, přičemž výše odměny závisí na počtu posluchačů, kteří si skladbu poslechnou. Boomy tvrdí, že jeho uživatelé již takto „složili“ přes čtrnáct milionů nových skladeb. Využívání umělé inteligence k vytváření autorského obsahu nicméně v poslední době čelí rozsáhlé kritice, zejména ze strany velkých hudebních vydavatelství. Ta obviňují moderní technologie nejen z umělého zvyšování dosahu, ale také z krádeže duševního vlastnictví.

Také americká nahrávací společnost UniversalMusic Group v dubnu letošního roku vyzvala provozovatele hudebních streamovacích služeb včetně Applu a Spotify, aby ze svých nabídek odstranili všechny melodie a texty písní, na něž Universal vlastní autorská práva. Námitky Universal Music Group, které ovládá přibližně třetinu globálního hudebního trhu a vydává písně řady hvězd od Eltona Johna až po Taylor Swift, jsou podle všeho namístě. Na online platformách se denně objevují tisíce počítačem zkomponovaných písní, které věrně napodobují tvorbu slavných interpretů.

Google dokonce odložil spuštění svého nového produktu MusicLM, nástroje, jenž dokáže složit hudbu na základě textového zadání, právě kvůli obavám ze sporů o autorská práva. V Evropské unii by měl používání AI nástrojů regulovat připravovaný zákon o umělé inteligenci (AI Act)[13].

---

[1] Roman V. Yampolskiy. Unpredictability of AI, 2019 [online]. Dostupné z: (PDF) Unpredictability of AI | RomanYampolskiy - Academia.edu

[2] Pozn. redakce: cit. (včetně úvodu) MARXOVÁ, V. Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence [online], 4. 5. 2023, dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/autorske-pravo-k-dilu-vytvorenemu-za-pouziti-umele-inteligence

[3] https://deeply.cz/

[4] Pozn. redakce: cit. MARXOVÁ, V. Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence [online], 4. 5. 2023, dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/autorske-pravo-k-dilu-vytvorenemu-za-pouziti-umele-inteligence

[5] MACKO, Lukáš. Artificial Intelligence as a Challenge to Copyrith of the New Age. In: KLUČKA, Ján, BAKOŠOVÁ, Lucia, SISÁK, Ľuboslav (eds.). Artificial Intelligence from the Perspective of Law and Ethics: Contemporary Issues, Perspectives and Challenges. Prague: Leges, 2021, str. 139

[6] Usnesení Evropského parlamentu 2020/2015(INI) ze dne 20. října 2020, o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence, bod 13: „(…) v tomto ohledu se domnívá, že by nebylo vhodné, aby technologie umělé inteligence měly právní subjektivitu, a poukazuje na negativní dopad takové možnosti na pobídky pro lidské tvůrce“

[7] MARXOVÁ, V. Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence [online], 4. 5. 2023, dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/autorske-pravo-k-dilu-vytvorenemu-za-pouziti-umele-inteligence

[8] Pozn. redakce: cit. MARXOVÁ, V. Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence [online], 4. 5. 2023, dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/autorske-pravo-k-dilu-vytvorenemu-za-pouziti-umele-inteligence

[9] Srov. Naruto vs. Slater

[10] Srov. The Next Rembrandt. [cit. 1. 4. 2023], dostupné z: https://www.nextrembrandt.com

[11] Pozn. redakce: cit. MARXOVÁ, V. Autorské právo k dílu vytvořenému za použití umělé inteligence [online], 4. 5. 2023, dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/pravo-it/autorske-pravo-k-dilu-vytvorenemu-za-pouziti-umele-inteligence

[12] https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/spotify-vytahlo-do-boje-proti-robotickym-posluchacum-smazalo-tisice-skladeb-1398146 10/27

[13] AI Act